Věci nepotřebné

Nejhorší je, když začnete, coby kutil domácí, uvažovat nad věcmi, jako kdyby to byl materiál na nějakou další výrobu, či na opravy čehokoliv. Kde vezmete plech jinde, než z kvalitní exportní plechovky, kus pořádného plastu, z pěkného plastového kanistru, měděný drát z ustřiženého prodlužovacího kabelu, magnet ze zničeného reproduktoru? Šroubky nevyhodím nikdy. A když dojde na složitější techniku, je to ještě těžší rozhodování, zvláště, když funguje. Zkuste vyhodit disk z počítače, i když už je krajně nemoderní a s děsně malou kapacitou, ale pořád je funkční. Nebo třeba paměťový modul 1GB. Kdysi vrchol technologií, velmi drahý na pořízení. Dnes už ho nikdo nechce, je neprodejný, ale fungoval by, kdyby. Přiznávám, otevírám s ním, místo nože, dopisy a krabičky se zásilkami, ale vyhodit? Občas vezmu krabici s odloženými "poklady" tohoto typu, neotevírám ji, jen jemně, s pocitem viny ji vložím do odpadního kontejneru, zavřu víko a rychle odejdu. Jo, taky někde musíme bydlet :o)

Moc hezké, Mirku :-) Těžce se odhodlávám něco vyhodit, i když nekřečkuji. Vyřazené oblečení v dobrém stavu a s dobrým pocitem dávám do bílého kontejneru Adry, ještě, že je ta možnost. Armáda Spásy kdysi vyžadovala lístky z čistírny, což se mi tedy opravdu zajišťovat nechtělo, a tak občasný pytel postával chvíli potupně u popelnic. Proč potupně? Protože to pak někdo roztahal, co se mu nehodilo, kolem popelnic, a to bolelo.

Mirku, taky mě děsí domácnosti zarovnané starými krámy. Na druhou stranu mě ale děsí i moderní domácnosti, ve kterých není prakticky nic. Žádné připomínky toho, co jejich obyvatelé prožili. Těžko říct, jestli se někdy dokážu zbavit některých věcí, které nejsou potřebné, ale milé. Někdy si říkám, chudáci děti, až to budou jednou likvidovat ...

Mirku, moc pobavilo....taky se nerada loučím se starými věcmi...říkám si "neopouštěj staré věci pro nové...."

Ono je to ošemetné. Kamarád ve svém vysokém věku se zbavoval nasbíraných knih. Opravdu hrozilo že se mu sbírka propadne do spodního bytu.. Zbavil se těch nejhodnotějších, ostatní šmajkmetr nebral. Ani knihovny, domovy důchodců... Tak je odnosil do knihbudek.. Zbyly některé s citovou vazbou. Ale sběratel neumřel.. Zase si nosí "skvosty literatury" Ožil a sbírá.. V knihách mám jasno, nemusím je vlastnit. Ani sklo, to se mi z ruky vysmekává čím dál častěji..Ale ty vzpomínkové věcičky z cest.. Přece to Milanovi neudělám..On je vždy přibalil a táhl se s nimi...Něco je odloženo v chatě, ale ....Používám denně jen anglické hrnečky na odpolední kávu, ale to na mně hrozí šálek po babičce...Ani její krajkové nádhery nikdo nechce... Bude asi kontejnér.....

Mirku, díky za skvělý článek. Zrovna jsem jej zmiňovala na chatu i60. Totiž včera jsem se rozhodla, že se pustím do "probírky" skříní (při poslechu audioknihy). Nejde ani tak o oblečení (to jsem vytřídila dávno), jako právě i o nejrůznější upomínkové předměty a také už nepotřebné "papíry" apod. Stává se mi často, že něco plánuji, řeším - a ono se to takto náhle objeví v různé podobě, pobídce atd. :-). Pokud jde o knihy, jak zmiňujete v závěru článku, když jsem už nechtěla učit na stř. škole, pracovala jsem roky v knihovně. Neustále nám lidé nabízeli či přímo nosili kufry knih, kam s nimi... většinu už dávno neberou antikvariáty. Knihovny minimum - spíš knihovny knihy samy nabízejí za symbolické ceny i zadarmo. Většinou jsme je odkazovali na různé domovy pro (nejen) seniory, na knihobudky atd. Nevím jak jinde, ale tady byl zájem o starší i nové knihy minimální. Pořádají se i různé knižní bazary. Nám se stávalo, že mnohem víc knih lidé do bazarů věnovali, než si za symbolické ceny koupili. Ale jinde může být situace odlišná :-).

Hezké téma, pěkně napsané. V poslední době si občas říkám, že bych měla začít vyhazovat věci, aby jednou někdo neměl moc práce s vyklízením bytu. Knihobudku mám naproti domu. :-)

A těch fotografií, knoflíků, nití, hadříků, papírů, všemožných i nemožných dárků, starých dopisů, pohlednic, dopisních papírů, korálků, provazků a vůbec všech dalších věcí, které z nějakého důvodu přirostly k srdci, nebo by se mohly hodit. Stěhovat se už nehodlám, ale odejít budu muset. Snad se od všech těch nezbytností odpoutám dřív. Mirku, toho brouka do hlavy jste mi nenasadil vy, jen jste ho probudil. Ach jo! To je možná důvod, proč tak špatně spím. To on se mi vrtí v hlavě!

Nejlepším lékem na bezbolestné vyházení starých věcí je přestěhovat se. To pak člověk objeví zapomenuté poklady. I když já jsem v tom stěhovacím rauši vyhodila i věci, kterých zpětně lituji.