Daniela Lender Chaloupková
28.5.2025 10:58
Ještě jednou děkuji všem, kteří VĚDÍ nebo pochopili, PROČ je seznamování v seniorském věku mnohem složitější, ale zejména jiné, než v mládí. Ano, přesto, nebo právě proto, ještě chtějí žít a nejenom přežívat (p. Zelenka 10:01). Párům i jednotlivcům přeji mnoho štěstí :-)
Jan Zelenka
28.5.2025 10:01
Moc zajímavé. Jeden závěr - i senioři chtějí žít!
Jarmila Komberec Jakubcová
27.5.2025 21:41
Četla jsem velmi podrobně Váš článek a i diskuzní příspěvky. Asi nejlépe to vyjádřila paní O.Škopánová. I když s ní často nesouhlasím v některých otázkách, tady se trefila naprosto přesně.
Jiří Dostal
27.5.2025 20:53
:-) :-) Jako čtrnáctiletý jsem na jednom velikém prázdninovém pionýrském táboře způsobil poprask mezi vedoucími jenom tí, že jsem si přivezl mezi různými čteními pár posledních čísel 100+1 ZZ a v jednom z nich byl dlouhý článek s titulem (asi) "Zkurvená generace", o americké mládeži narozené po válce. V 66. se na táboře naši svazáci nakonec dohadovali, která generace budovatelů socialismu bude obdobně postižena společenskými změnami, zmary a pokroky či převraty u nás. Přišel rok 89. a nemohl jsem se zbavit pocitu, že zkurvenou naší generací je vlastně věkově tatáž, jen o dvacet let starší. Ve světle této problematiky jeví se pak rozjímání nad sólovými repre-profily dnešních seniorů malinko bezobsažná, přitom jsme reprezentanty sociálního a politického bizáru často hodného pozornosti jako chovanci ZOO... :-) :-)
Jarka Jendrisková
27.5.2025 19:31
Vy jste do toho pěkně řízla, Danielo! Máte můj obdiv. Ta anketa asi koresponduje s tím, co kolem slýchám od já, ale ne vždy lidé říkají, co si skutečně myslí a co by si přáli. Mám známé, které o tom, jak jsou rády, že jsou samy, mluví příliš až často, až příliš hlasitě a až příliš emotivně, že to vzbuzuje podezření, že opak je pravdou. Každopádně není jednoduché v těchto letech navázat, pěstovat a udržet kvalitní vztah. Co si budeme povídat, je to dřina. Ale když se to povede, stojí to za to.
Anna Potůčková
27.5.2025 18:59
Zajímavý článek. Zatím jsme také dva a co bude dál, ani jeden zatím neřešíme. Žijeme přítomností a rádi bychom byli, aby jsme takto žili co nejdéle.
Zuzana Pivcová
27.5.2025 18:54
Odpovědi na jednotnou otázku jsou zajímavé a svědčí o tom, jak jsme rozdílní a těžko se necháme někým ovlivnit. Už dávno jsem tu někde napsala, že jsem člověk, který žije víc myšlenkami než skutky. V myšlenkách mohu být s někým, s kým si rozumím, s kým je mi dobře. Nezáleží na tom, zda to je někdo bývalý, současný nebo neznámý. Myšlenka je silnější než pocit samoty. Já už určitý čas žádného muže nehledám a nechávám plynout čas.
Alena Lachmanová
27.5.2025 17:42
Dobrý článek. Jsme dva a doufám,že nám to dlouho vydrží.
Zdeněk Pokorný
27.5.2025 17:21
Hezký článek, dokonale vystihující i citacemi dotázaných "naši" situaci. Tím, že děti vylétly z hnízda, si člověk musí přiznat zmenšení pozornosti a zájmu o svoji osobu. V případě, že žije sám a je mužského rodu, je tento pocit ještě větší. Když už mi to hodně leze na mozek, nepláču, ale snažím se spolu se sv. Františkem z Assissi (s chvějícím se hlasem) prohlásit: "Pojď samoto, chci Tě obejmout!" ...a pak se začnou dít věci, že když si člověk nedá pozor, stane se věřící. :-)
Jiří Dostal
27.5.2025 17:11
:-) :-) Jo jo, "dobré jméno je nad výborný olej a den smrti nad den narození", "čas propůjčuje důstojnost i zrůdám", takže i pro nás jí troška v nekrolozích zbude... :-) :-)
Načíst starší příspěvky