O babičce

Paní Ivo, díky, moc hezké a milé :-)

Děkuji srdečně všem za reakce, také plná nostalgických vzpomínek ...

Jako kdyby to bylo o mé babičce, měla jsem to stejně... moc děkuji

Závidím všem, co měli babičku či dědečka. My to štěstí neměly. Babičku a prababičku jsem viděla párkrát jako malá holka. Rodinná pouta prostě vůbec nefungovala. Škoda.

S babičkami jsem štěstí neměla, bohužel nemohu tak hezky vzpomínat jako mnohá z vás. Babička z tatínkovy strany zemřela hned ten rok, kdy jsem se narodila, babička z maminčiny strany se dožila devadesáti let, ale moc jsme si nerozuměly, v tom byly příbuzenské důvody. Moc jsem naproti tomu postrádala dědečka, jejího muže.

Druhá babička byla tak trochu generál, také velmi pracovitá, chodily jsme spolu do sadu česat rybíz, a vždy jsem si tak vydělala nějaké penízky na vánoční dárky pro rodiče - pokaždé mi něco přidala. Ráda se mnou hrála vrhcáby a halmu a Loučeň byla celkově atraktivnější a bohatší i na kamarády, než tehdy malinké Semčice. Zpětně si i této babičky ještě více vážím a děkuji jí za mnohé.

Hezká vzpomínka. Měla jsem dvě babičky, každá byla jiná a obě mně daly do života mnoho dobrého. Také jsem o nich několikrát psala.

Také mě pohltí vzpomínky na babičky, měla jsem 2. Jednu v Brně a druhou v malé vesnici Klokočí. Někdy jsme tam byli celé prázdniny.

Děkuji moc za milé reakce! Babička vypadala jako Jarmila Kurandová ve filmu Babička :-) Ne jako Tibeťanka na obrázku :-D

To jsi napsala moc hezky. Tvoji babičku úplně vidím. Je hezké, že lásku k babičce jsi si uchovala po celý život.