Jejich děti jsou dávno dospělé. Dámy mají čas, chuť něco nového vidět, prožít. Mohou si to dovolit, mnohé pracují nebo si z penze na dovolenou ušetří. A pak to začne. Partner se na návrh strávit dva týdny u moře netváří nadšeně. Říct kamarádce? Ale které? Snesou se spolu? Nepolezou si na nervy?
Koupit si sama zájezd s cestovní kanceláří? Nebudou tam samé páry a rodiny s dětmi? Nebude se tam sama žena cítit divně? Zařídit si něco úplně sama? Koupit si letenku, ubytování a vyrazit tak jak se to nyní běžně dělá? Přichází pochybnost, zda to zvládne. Co když se něco stane? Kdo se postará? Angličtina není úplně perfektní….
To jsou témata, která řeší nemálo žen. Rády by rády cestovaly, ale nepatří ke generaci, která si hodí na záda batoh, zabookuje letenku a vyrazí na druhý konec světa.
Cestovní agentura Invia loni vydala tiskovou zprávu, podle níž single cestování jednoznačně patří k trendům posledních let stejně jako cestování lidí ve věku nad pětašedesát let. Zájem se v těchto kategoriích cestovatelů zdvojnásobil.
Andrea Řezníčková z agentury Invia uvedla, že se zvyšuje zájem o organizované cestování, i když se finančně nevyplatí.
Právě lidé, kteří chtějí cestovat sami, ale zároveň si nechtějí dovolenou sami zařizovat a chtějí si ji koupit u cestovní kanceláře, jsou diskriminováni. Naprostá většina hotelů a apartmánů je totiž provozována tak, že i když člověk jede sám, musí platit za pokoj jako by v něm byli dva. Někde ne plnou cenu, někde ano, takže se pak dovolená prodraží o tisíce a ne každý si ji může nebo chce za takových podmínek dovolit.
„Když jsem zjistila, že by mě u všech cestovek týden na Kanárech stál jako single o sedm až devět tisíc víc, zírala jsem. Tak jsem vzala kamarádku. No litovala jsem. Máme se rády, ale na dovolené jsme měly každá jiné představy o trávení času, po pár dnech jsme si lezly na nervy. Ale platit navíc tisíce mně přijde otřesné,“ vypráví pětašedesátiletá Marcela.
Podobný problém řeší každé léto řada lidí. Některé cestovky sice nabízejí jednolůžkové pokoje, ale i ty často skrývají zradu.
„Zaplatila jsem sama ze sebe třicet tisíc za týden v Řecku, cestovka měla jednolůžkový pokoj se snídaní. Bylo to krásné místo, nádherný ostrov, krásný hotýlek. Jenže jen na fotkách. Po příjezdu jsem zjistila, že místo je sice luxusní, ale jednolůžkový pokoj je v přízemí, s výhledem na parkující auta majitelů. Ostatní, dvoulůžkové měly terasy a výhled na moře, já špeluňku a před ní kovový stolek s jednou židlí. Delegátka cestovky mi řekla, že to je úskalí jednolůžkových pokojů. Beru, ale tak by v tom případě měly být levnější. Jenže ona mi vysvětlila, že jsou, protože kdybych byla sama ve dvoulůžkovém platila bych ještě o pár tisíc víc. Vzalo mi to chuť cestovat a letos nikam nejedu,“ vypráví jednasedmdesátiletá Alena, jejíž muž je nemocný, k moři už nejezdí, ale naopak ji stále nabádá, ať jede sama nebo s přáteli. „On chce, abych si užila, jenže mě je líto vyhazovat tolik peněz. Možná další rok zkusím vzít vnučku, kdyby chtěla,“ přemítá Alena.
To, že zájem o zájezdy pro jednotlivce stoupá, potvrzuje i Asociace cestovních kanceláří ČR, podle jejich odhadů o pětinu ročně a rozhodně nesouvisí jen s tím, že by lidé neměli cestovat s kým. V mnoha případech mají zájem o zájezdy pro jednotlivce lidé, kteří žijí v páru, ale prostě chtějí dovolenou trávit sami, každý jinak.
„Asi šedesát pět procent tvoří ženy, rostoucí zájem pozorujeme. Nabídka single cest je rozprostřená přes celý trh. Není žádná takzvaně nej destinace, kam by jednotlivci směřovali,“ uvedl Jan Papež, místopředseda Asociace českých cestovních kanceláří.
Cestovní kanceláře tvrdí, že je často problém získat u hoteliérů pokoje pro jednotlivce, protože jim se vyplatí samozřejmě mít pokoj obsazený více platícími lidmi. Nicméně se prý pomalinku situace mění. Tím, jak zájem o pokoje pro jednotlivce přibývá, někteří ubytovatelé začínají požadavkům cestovek vycházet vstříc a o tomto problému s nimi jednají.
Některé cestovní kanceláře před časem nabízely takzvané párování klientů. Prostě zájemci našli někoho, s kým by mohl dvoulůžkový pokoj sdílet. Výsledek? Více problémů než užitku. Málokdo si sedne s kamarádkou, natož s někým cizím jen proto, aby měl dovolenou levnější o pár tisíc.
„Jednu sezonu jsme tuto nabídku měli a už se k tomu vracet nebudeme, protože reklamace na spolubydlícího opravdu řešit nechcete,“ řekl mluvčí cestovní kanceláře České kormidlo Aleš Kotek pro agenturu ČTK. „Nabádáme klienty k jinému řešení. Máme facebookovou skupinu s třiceti tisíci členy, která je přímo určená k hledání druhého na dovolenou,“ uvedl.
Cestovní kanceláře zaznamenávají zvýšený zájem single cestovatelů nejen o typická letoviska v Řecku, Chorvatsku či Itálii, ale především o exotické destinace.
„Vždy jsem chtěla vidět Mauricius, byl to můj sen. Tak jsem si koupila zájezd. Bála jsem se, že mi tam bude samotné smutno, že se na mě lidé budou dívat divně, že jsem sama. Ale nakonec jsem se tam seznámila se dvěma Češkami, které byly se stejným zájezdem. Sedly jsme si, vyrazily jsme společně na výlet, dvakrát jsme večer poseděly. Už se jet sama nebojím, ale každopádně chci jet zase s cestovkou, úplně sama na vlastní pěst bych si netroufla,“ říká třiašedesátiletá Vlaďka.
Možná se časem situace změní k lepšímu a single cestovatelé nebudou zděšeni výší příplatků, které po nich nyní cestovky a hoteliéři za samotu chtějí. Zatím musejí jen doufat a příplatky, kterým se v této komunitě cestovatelů říká „pokuta za samotu“ pokorně platí. Také se jim říká „daň za samotu.“ Daň za to, že je člověk samostatný a chce něco zažít a vidět.
