Ilustrační foto: Freepik

Projev

6. 6. 2025

společnost škola vzpomínky

Autor: Zdeněk Pokorný

Hodnocení:

(5 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Iva Bendová 6.6.2025 11:13

Sedím jako přikovaná ... Lepší kantorskou řeč jsem ještě nezažila ... a zrovna dnes mám sraz po 50 letech od matury. S vámi ty studenty potkalo veliké štěstí a jistě na vás, posilněni do života, nikdy nezapomenou.

Daniela Lender Chaloupková 6.6.2025 10:44

Moc děkuji za krásný a dojemný článek, mám slzy v očích. Část života jsem spolupracovala se zdravotně postiženými. Jsou to úžasní lidé, kteří dovedou bezpodmínečně vyjádřit svou lásku a přízeň.

Daniela Řeřichová 6.6.2025 10:37

Takového učitele bych přála všem dětem. V několika větách povzbudit srozumitelně i obrazně je velké umění a dar.

Zpět na homepage Zpět na článek

Třídní sraz bývá někdy větší stres než radost. Čím je člověk starší, tím více by si jej měl užít

Budu nejtlustší. Budu mít nejvíce vrásek. Co si pomyslí moje bývalá láska, až uvidí, jaké mám břicho? Vůbec se mně tam nechce jít. Takové myšlenky často napadají ty, kterým přijde pozvánka na akci s názvem třídní sraz.

Vratislava Hofmanová, redakce

Jak jsem jednou "šla za školu"

Děti, jak strašně ten čas letí...to říkám svým vnukům, když pozoruju, jak rychle mi rostou před…

Jana Hošková

Jak jsem se hádal s vedoucím krajským tajemníkem KSČ

Když k nám dorazili o prázdninách v roce 1968 sovětští vojáci, měl jsem 14 let. Maminka mě, než odešla do práce, zamkla na dva západy. Bála se, co zase spískám. Měla o mě jako matka strach. Já hltal televizní i rozhlasové zprávy. Přece něco proti tomu musím udělat.

Jindřich Berka

Pan učitel Linhart

Na osmileté střední škole jsme měli na ruštinu pana učitele Linharta. Byl to takový divný, svérázný človíček. V zimě i v létě chodil v jednom sáčku se šálou na krku. To by ale nebylo tak zajímavé, jako jeho způsob výuky.

Hana Šimková

Moji milí učitelé

Jako úvodní obrázek ukazuji naši školu v rodné vesničce Protivanov, kam jsem velmi ráda chodila až do páté třídy - je to ta patrová budova v perokresbě mého tatínka z mládí.

Marie Ženatová