Zdravice Alžběty Lukrécie Těšínské
FOTO: Wikipedia, volné dílo

Zdravice Alžběty Lukrécie Těšínské

7. 6. 2025

JSEM STÁLE S VÁMI – MOJI MILÍ TĚŠÍŇANÉ

Kdos tu nazval Těšín městem Piastovců, a tak nedalo mi, bych se za vámi nepřišla podívati – co poslední Piastovská kněžna.

Vloni již 425 let, co 1. června roku tisícího pětistého devadesátého devátého narodila jsem se panu Adamovi Václavovi těšínskému a paní Alžbětě Kuronské, po níž jsem nesla životem jméno a návdavkem ještě jedno vznešené – Lukrécie.

O 11 let později jsme s otcem přešli z víry luteránské na víru katolickou. Dovršivši osmnácti let o otce jsem přišla. Za nedlouho po té proti mé vůli mě provdali za Gundaccera z Lichtenšteina. Nešťastné to manželství, přesto požehnáno třemi dětmi – Marií Annou, Ferdinandem Janem a Albertem, po jehož narození jsme se zakrátko rozešli a žili ve formálním odloučení. Toho roku nečekaně zemřel můj bratr – poslední těšínský Piastovec Bedřich Vilém. Musela jsem vésti spor s císařem, bych mohla vládnouti nad Těšínskem jako dědičná kněžna. Odvolala jsem se na privilegium z roku tisícího čtyřstého devadesátého osmého, kteréž král Vladislav dal knížeti Kazimíru II., dle něhož bylo knížectví těšínské dědičné.

Císař však vykládal tuto dědičnost pouze do čtvrtého kolena po Kazimíru II. – tedy po mého bratra. Já však nečekala, až mi císař právo potvrdí a odebrala jsem se do Těšína na zámek a dala si tam učiniti slib věrnosti od stavů i města. Podpisovala jsem se jako kněžna těšínská i Velkého Hlohova, též kněžna lichtenštejnská. Sic manžel se mnou zle nakládal, neohlížeje se mého knížecího původu, mizerně a špatně mě hostil jako dívku služebnou jídlem, pitím i jinými potřebami, musím však uznati, že nebýt manželkou Lichtenštejnovou, nemohla bych zasednouti na prestol svých předků. Toť ale těžké vládnutí, jelikož Těšínsko několikráte bylo zplundrováno vojsky v průběhu třicetileté války, což vedlo k hospodářskému úpadku země, kterýžto ještě prohlubován byl emigrací nekatolíků. Byť nábožensky tolerantní, nebylo mi dáno odvrátiti útoky proti evangelíkům, neb byly řízeny z Vídně. Velmi těžkých chvil souzeno mi zažít. V roce tisícím šestistém čtyřicátém pátém dobyla těšínský zámek švédská jízda a já musela s celou šlechtou utéci do Polska. 16. května roku tisícího šestistého padesátého třetího – tedy před třemi sty sedmdesáti dvěma lety dotlouklo mé šlechtické a šlechetné srdce, avšak duchem jsem stále s vámi, přemilí Těšíňané.

                                                                                                       Těšínskému Slezsku oddaná Alžběta Lukrécie

 

Uloženo v archívu Muzea Těšínska v Českém Těšíně.

Před 15 lety jsem sepsala tuto zdravici pro potřeby Muzea Těšínska k oslavám uplynutí 1200 let od založení města Těšína bratry Bolkem, Leškem a Těškem. Ve chvíli, kdy jsem ji dočetla, jsem si uvědomila, že mi je právě tolik, v jakém věku Alžběta Lukrécie Těšínská skonala - 54 let.

IMG-20250605-180908.jpg

 

 

 

historie města a obce
Autor: Iva Bendová
Hodnocení:
(4.7 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Iva Bendová
Přidávám další srdečný dík za reakce a omluvu za ťuk omylem do vlastní branky :-) Však to někteří znáte. V mobilu je to raz dva.
František Matoušek
Zajímavé pojetí dějin Těšínska. Díky.
Alena Velková
Ivo, zajímavé.
Martina Růžičková
Díky za nahlédnutí do historie a seznámení s výjimečnou ženou. :-)
Iva Bendová
Děkuji srdečně za reakce. Byla jsem tehdy součástí literárního spolku, který byl pozván jako kulturní program do prostor Muzea Těšínska nedaleko hranic s Polskem k oslavám, jak popisuji. Město se od určité doby půlí na českou a polskou část - o tom možná příště. Těšíňáci byli tehdy mým nápadem to takto pojmout potěšeni :-) a já překvapena tou věkovou shodou mě a Alžběty Lukrécie. Něco mezi nebem a zemí mě ponouklo k takovému to zpracování a sama jsem se pak velmi podivila. :-)
Jarmila Komberec Jakubcová
Velmi pěkný článek věnovaný historii. Jen bych připomněla, že z rodu Piastovců byla i česká královna Eliška Rejčka dcera Přemysla Otakara Velkopolského.
Daniela Lender Chaloupková
Skvělé! Díky za kus historie z regionu, který vůbec neznám. Neměly to ty ženy dob dávných a minulých vůbec lehké ....
Šárka Bayerová
Moc se povedlo! Díky za seznámení...
Ingrid Hřebíčková
Líbí. Moc. Děkuji.
Michaela Přibová
Ivo, moc hezky napsané. S citem. Děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 24. týden

Ve vědomostním kvízu tohoto týdne ukážeme některé méně známé památky a zajímavosti české přírody.