Tyto údaje vychází z projektu Atlas Čechů, který vzniká ze sociologických průzkumů společnosti Behavio a popisuje návyky dospělých Čechů, kteří používají aspoň jednou za tři měsíce internet, což znamená, že jde o 83 procent obyvatel Česka starších osmnácti let. A podle něj na tom se čtením vůbec nejsme tak špatně, jak se říká. Právě naopak.
„I když sociální sítě ukrajují podle průzkumů každému z nás denně víc než dvě hodiny, Češi stále zůstávají národem čtenářů. Patříme ke státům s největší knihovnickou sítí i největší produkcí knih Evropě,“ říká Žaneta Kratochvílová, marketingová manažerka společnosti Knihobot, která vrací do života použité knihy.
Ukazuje se, že knihy odrážejí skutečnost, že Češi mají pestré koníčky. Zájem je totiž nejen o romány, ale také o knihy naučné, o cestopisy, zkrátka o literaturu, která nějakým způsobem souvisí s tím, jak Češi rádi tráví volný čas.
Pokud by se někdo snažil odhadnout, jaká kniha bude mít úspěch, není na škodu položit si otázku: co právě Čechy baví? Co mají rádi? Psy? Rybaření? Výlety? Domácí práce? Vaření?
Ne každý si totiž kupuje knihy, od nichž si slibuje, že se přenese do jiných časů, že se stane součástí fiktivních příběhů. A tak nakladatelství ve velké míře sázejí právě na pestré zájmy Čechů, na to, že rádi cestujeme, vaříme.
Právě rozmanitost koníčků se totiž odráží v tom, jaká literatura je nyní oblíbená. Na odbyt jdou cestopisy, těm nyní v Česku kraluje Ladislav Zibura. Své místo si stále drží kuchařky, mezi nimi je nyní stále na vrcholu autor Josef Maršálek. A zájem je stále o knihy, které se týkají osobního rozvoje a psychologie, mezi nimiž jsou aktuálně oblíbené tituly Atomové návyky, Proč spíme a Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le.
„Ročně u nás vychází na třináct tisíc knih. Sehnat knihu na jakékoli téma tedy opravdu není žádný problém. I když oborové knihy vycházejí v menších nákladech a nemusí už být na pultech knihkupectví, stačí se porozhlédnout mezi knihami z druhé ruky,“ připomíná Žaneta Kratochvílová.
Zatímco někdo si nedovede představit, že by si koupil knihu použitou, někdo naopak rád brouzdá v antikvariátech a na webech specializujících se na prodej knih z druhé ruky. Často právě proto, že hledá nějaká starší vydání, něco, co má pro něj zvláštní osobní význam.
A o co je v této branži například nyní zájem?
Lidé například pátrají po takzvané skautské bibli Základy junáctví od Antonína Svojsíka. Ta vyšla vícekrát a když má někdo štěstí, třeba najde i tu původní z května roku 1912, která měla sedm set stran a prodávala se za deset korun. Nyní by šlo o naprostý unikát a sběratelskou raritu. Žaneta Kratochvílová však říká, že se lidé na Knihobotu kupují nyní například také hodně knihy týkající se turistiky, například Turistický katechismus od Jiřího Gutha-Jarkovského.
Zájem je také o knihy týkající se psů. Podle projektu Atlas Čechů je chov psů a koček stále neoblíbenějším českým koníčkem, ve své domácnosti má u nás nějaké zvíře 64 procent lidí. Padesát sedm procent obyvatel pak uvedlo jako svůj koníček výlety a turistiku, což přesně odpovídá tomu, že je zájem o knihy s touto tématikou.
Takže se znovu potvrzuje, že Češi jsou národ pejskařů, turistů a čtenářů. Což ovšem není vůbec špatná kombinace, naopak. Tak konec řečí, že svět jde do háje, protože všichni jen koukají do mobilů a porovnávají se, na sociálních sítích. Nakonec totiž vždy jde o to, jakými lidmi se člověk obklopuje, jakou takzvanou bublinu si vytvoří. Zda se pohybuje ve společnosti lidí nudných nebo zajímavých. A ty zajímavé rozhodně častěji najde na výletě, v nějakém zájmovém kroužku, v knihkupectví nebo v knihovně.
