Vyznání
Ilustrační foto: Pixabay

Vyznání

13. 7. 2025

Děti moje, holčičky, slečny, ba zrající ženy už, daly jste mi a stále dáváte mnohem víc, než-li já vám. 

Vám patří dík, ne mně – prostředníku, jenž vás jen pomohl přivést na tento svět, který pouze umožnil  přechod na tuto formu vašeho bytí a na chvíli vás, dokud jste mi to dovolily, podepřel ze všech svých možných sil.

Dík za to, že jsem mohla a stále z povzdálí mohu vašemu růstu přihlížet.

Jsem žačkou života i vašich životů a s nezměrnou láskou zpětně (a vlídností času zbavena všech překážek) vzpomínám na roky, které mi byly s vámi dvěma pouze propůjčeny.

Oh! Jak ráda bych si dala R E P E T E a našla sil ještě více a ještě více si těch chvil užila.

Vím, že to není možné, a tak jen s touto bezpodmínečnou láskou se procházím občas v duchu pozpátku přiděleným kouskem naší společné cesty, a lituji a zároveň nelituji všech našich škobrtnutí.

Vše bylo součástí mojí i vaší velké cesty.

Všechny jsme dělaly, co jsme v danou chvíli mohly, a čeho jsme byly ve svém stupni vývoje právě schopny. 

Lituji a zároveň nelituji ...

Ráda bych řekla, že odpouštím, sobě i vám, ale vlastně, s odstupem času, není co.

Odpusťte mi, prosím, vy. Je-li co, a je-li to možné.

Pokud možno - pryč s pochybnostmi, které nám přinášejí jen bolest a trápení.

Holky moje - držte se!!!

V duchu stále toužím po tom, vás obě aspoň občas k sobě přivinout jako malé holčičky /vím, jak je to bláhové.

Mám vás nebetyčně ráda, co ráda, miluji vás!

 

Vaše máma

 

P. S. "Láska matky ke svým dětem má své hranice. Od začátku až dokonce." J. M. Bruca

 

rodina
Autor: Iva Bendová
Hodnocení:
(4.8 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Iveta Tomčíková
Oprava: Neb JEHO dcera... jí nebyla schopná příjmout...velmi smutné, ale reálné.
Iveta Tomčíková
Dcery jsou zcela jiné než synové ti pochopí. Ostatně moje kamarádka se musela se svým přítelem rozejít, neb její dcera nebyla schopna ji příjmout, ačkoliv jí bylo v té době 35 let. Tatínek samozřejmě dal přednost dcerce, než cizí ženě, se kterou chtěl zestárnout. A tak to má být - vlastní rodina nade vše! Krásný článek i zajímavé reakce, těch kdo žažily?
Michaela Přibová
Ivo a Jani, ani nevíte, jak vás chápu. I já s mojí dcerou jsme nebyly povahově kompatibilní. Já sice nasadila mantinely, disciplínu a bylo mně to také vyčítáno. Člověk si myslel, že se vyvaruje chyb z dětství a přitom přes velké úsilí a snahu udělal jiné. Ostatně jako každý. Důležité je, aby se obě strany pochopily a našly si k sobě cestu.
Ingrid Hřebíčková
I já jsem měla k synovi lásky až příliš, neuměla jsem ji ukočírovat. Jednou mi neteř řekla: " Ach jo, teď přijede ten svůj svatej Péťa a ty se pos..eš." Léta dá se říct po vejšce utekl do ciziny, aby se osamostatnil. Dnes se vrací a komunikuje se mnou i Michalkou ( sestrou). Máma pro nás neměla taky vlídné slovo a já si přísahala, že budu jiná. Pochvalu jsem taky od mámy slyšela na konci jejího života. Když mi řekla, že nebýt nás, že už je dávno mrtvá, tak jsem myslela, že si ze mne střílí. A jí se dotklo, že si to neuvědomujeme.
Iva Bendová
Jani Š. - moje máma si může gratulovat a děkovat Bohu, že moje puberta byla jen o trudnomyslnosti, a že do teď jsem poslušná dcera. Pochvalu jsem od ní slyšela ale až na moje starší kolena, když jsem ji jednou vezla z nějaké literární akce. Možná proto jsem byla příliš měkká máma já, navíc bez opory v manželovi, který neměl žádný respekt z jiných důvodů. To je to moje mínus. Mladší dcera mi ho teď často vyčítá, že jsem jí nedala mantinely. Holt, některé kombinace povah nejsou kompatibilní ani v přímé pokrevnosti. Záměr Osudu? A někdy je té lásky asi až příliš, že nejde ukočírovat. Jsem Rak v ascendentu Raka, kdo tomu rozumí, tak ví, že je to emoční "jízda" ... Ty svoje holky fakt miluji ♥♥ a přeji jim jen to nejlepší. Věřím, že i ony mně, ale v poloviční shodě ;-)
Jana Šenbergerová
Ivo, děkuji. Každé slovo tvého vyznání by mohlo být i mým, i když osudy mé i mých dvou dcer jsou bezpochyby zcela jiné, než ty vaše. Po letech zdánlivě marného snažení jsem je s láskou přijala do svého života a věřila, že pro ně dělám to nejlepší, aby v něm obstály co nejlépe. Dnes už vím, že v tom svém si umí poradit, i když ani jejich život se s nimi moc nemazlí. A i když je mnohé jinak, než jsme si dříve představovaly, víme, že je to přesně tak, jak to může být, i když je někdy těžké to přijmout. ❤️❤️
Ingrid Hřebíčková
Ivo, mně se taky tělo ozvalo ve 42 letech, kdy mně doktorka oznámila, že se mi v těle zbortilo všechno, tlak, štítná žláza, astma, cholesterol, ....musela jsem změnit i myšlení. Naštěstí nic zhoubného. Naprosto tě chápu. Tělo mi taky oznamovalo, že teď jsem na řadě já. Od té doby se snažím s tělem komunikovat.
Marie Měchurová
Hezké, dojemné... Také máme dvě dcery, a ony nám lásku, kterou jsme jim dali, vracejí. Navíc nám rády půjčovaly a půjčují vnučku a čtyři vnuky.
Alena Velková
Dojemné vyznání Ivo.
Iva Bendová
Ingrid, je to moc složité na vysvětlování a příliš osobní na to, se tu o to aspoň pokusit. Do jejich dospělosti víc opravdu nešlo, a to přes velké překážky. Pak mi tělo důrazně oznámilo, že jsem na řadě já.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 29. týden

V uplynulých dnech jsme mohli v médiích sledovat dění na karlovarském filmovém festivalu. Zahrajeme si nyní trochu na bulvár a otestujeme, jak moc znáte české celebrity.