Tenhle svatý u nás kdysi býval velmi populární. Až tak, že třeba na Chodsku byl milovaným a opěvovaným Vavřenečkem. V kolika jen vesnicích a městech se před pár dny slavily jeho poutě, protože je tam Vavřincův kostel! Mému srdci jsou nejbližší dva. První je od 11. století v Prčici na náměstí. Druhý je pozdně barokní a svou buclatou cibuličkou léta letoucí okrášluje rodnou vesnici mé babičky - východočeské Svinčany.
Kostel sv. Vavřince ve Svinčanech (foto Šárka Bayerová)
Budoucí svatý Vavřinec se narodil ve městě Huesca v tehdejší Hispanii. Jako Laurentius. Údajně 10. srpna roku 225. Nebo možná ve Valencii, přesně se to neví. A upekli ho taky 10. srpna, ale roku 258. Ale to už daleko od domova - v Římě.
V tehdejším centru světa se Vavřinec nábožensky vzdělával u arcidiákona Sixta. No a když se tento později (257) stal papežem Sixtem II., Vavřinec u něj zůstal. Nebylo to žádné terno, neboť císařem byl zrovna Valerián, který měl na křesťany řádně spadeno. Šel jim nejen po majetku, ale i po krku. Provozoval čistky i v senátu. Jak už to tak bývá, politici koketující s křesťanstvím svůj religiozní úlet odnesli jen vyhnanstvím a konfiskací majetku. Klér na tom byl poněkud hůř. Ani papežové tehdy žádnou úctu neměli, ba právě naopak. A tak došlo i na Sixta II., kterého nechal Valerián popravit 6. srpna roku 258. Mečem. Vzhledem k dalším událostem, to v jeho případě vypadá na určitou výhodu.
O celé události totiž barvitě vypráví legenda, kterou sepsal sv. Ambrož. V ní se zoufalý Vavřinec ptá Sixta, kam to jde bez něj, bez svého věrného diákona. Papež, t.č. jdoucí na smrt, ho hned ukonejší. Že stačí nějaký čas počkat a brzo se zase sejdou. A jak řekl, tak bylo. Vavřince pekli, opékali a na jeho žádost na roštu obraceli už za čtyři dny. Až ho upekli úplně a udělali z něj mučedníka.
Sv. Vavřinec (fotokopie z knihy El Directorio de los Santos)
Od té doby se sv. Vavřinec bez svého atributu - roštu - nikam nehne. Na obrazech, na sochách, rytinách, medailích, všude ho má u sebe. A španělský král Filip II. šel v roce 1563 až tak daleko, že pro palác El Escorial vymyslel právě půdorys roštu. Aby tak náležitě oslavil národního světce nejen přidruženým jemu zasvěceným klášterem, ale i vzletnou světskou architekturou.
Palác El Escorial...
...a jeho schéma (Wikipedia, volné dílo)
Svatý Vavřinec je patronem mnoha španělských a jihoamerických měst. Mnohá z nich mají San Lorenza i v názvu. Ochrannou ruku drží také nad Římem, Rotterdamem, Ciudad Juárez v Mexiku a dokonce i nad celou Srí Lankou. Vavřinec patronuje archivářům a knihovníkům, jelikož podobnou práci dělal pro papeže. Ale především je hlavním patronem kuchařů a jejich pomocníků.
Ve Španělsku jeho kult prošel staletími a frčí dodnes. Například se tam spousta hospod jmenuje San Lorenzo nebo dokonce Parilla de San Lorenzo. Tedy Rošt svatého Vavřince.
Trochu kruté s ohledem na Vavřincův konec. Možná to ale berou tak, že celá příšerná akce byla vlastně jedna velká profesionální grilovačka...
Zdroj: El Directorio de los Santos, A. Sandoval (Ed. Aguilar, 1996)
