V davu
August Landmesser v davu. FOTO: Neznámý autor, commons.wikimedia, volné dílo

V davu

12. 9. 2025

Jsme v davu. A v tom davu byl jednoho slunečného červnového dne roku 1936 v hamburské loděnici, kam zavítal i německý vůdce Adolf Hitler při spuštění hotové lodi na vodu, také dělník loděnic August Landmesser, který vstoupil do dějin jako "muž, co nehajloval".

Člen NSDAP od roku 1931. Pak se zamiloval do Židovky, chtěl se s ní oženit a byl za to potrestán, neboť mu to zákony zakazovaly. 

Měli spolu dvě děti. Obě skončily v pěstounské péči, protože se maminka stala jednou z obětí holocaustu. Zavražděna byla v koncentračním táboře Ravensbrück. Otec byl z vězení uprostřed války propuštěn a musel vstoupit do trestního oddílu, zemřel ke konci války na Balkáně. Více informací lze najít na wikipedii zde.

 ======================================

Dav nutí každého, aby šel s ním a sdílel jeho názory. Jako u nás v padesátých letech. Byli jsme jako rodina postiženi novým nastupujícím režimem. Lehce se někomu řekne, kdo postižený nebyl, že když se kácí les, lítají třísky. 

Moje babička byla ve vesnici obviněna, že zapálila vlastní stodolu, která byla předtím zkonfiskována a převedena do majetku JZD, kam mí prarodiče odmítli vstoupit. Ani dobrovolně, ani pod nátlakem. A tak na ně soudruzi narafičili past a v noci stodolu zapálili. Obvinili moji babičku, že to udělala, a odvezli ji k výslechu do cely předběžného zadržení. Snažili se ji přinutit všemožným způsobem, aby podepsala doznání z nenávisti vůči mladému socialistickému zřízení. Když nechtěla podepsat, nutili ji násilím. Po celonočním výslechu, s podepsaným doznáním, ji pak vyhodili z okna (jako Jana Masaryka) a nechali ji umřít na dlažbě stanice StB. (Teď honem nevím, která to byla StB, jestli ta hodná nebo ta druhá).

Rodina byla zničena, její duch byl zlomen brutálním způsobem. Můj otec pak vystoupil na veřejné schůzi KSČ a označil komunisty za vrahy. Byl zatčen a bez soudu přidělen do praporu PTP na dobu blíže neurčenou. Pohyboval se v blízkosti seřadišť, odkud vypravovali transporty do gulagů na Sibiř. Když se kácí les, tak lítají třísky. Po necelých čtyřech letech se vrátil, oženil, a měl dva syny, kteří nerozuměli tomu, proč se jim ostatní děti smějí, že jejich otec je mukl. Mysleli si naivně, že to znamená něco jako umouněnec. Později se dozvěděli, že to je zkratka slov "muž určený k likvidaci". Ten, který nezapadl dobře do davu.

Můj otec se pokusil v letech1967 až 1969 o rehabilitaci a prošetření případu smrti své maminky, mojí babičky. Mnoho osob se s ním nechtělo vidět, schovávali se. (Záclony v oknech se pohybovaly). Mizely dokumenty. Už se nikdy nic nezjistilo...

 

 

historie rodina vzpomínky
Hodnocení:
(5.1 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
:-) Kolik lidí v 89. v "davu" cinkalo klíči od bytů, o které později přišli a zázraku se nedočkali. Dokud každý nezačne u sebe, vím, že pro "někoho" to je klišé, tak se smiřte s tím, že lepší to určitě nebude.
Šárka Bayerová
Nad některými příspěvky prostě rozum žasne a zůstává stát. Smiřme se s tím, lepší už to asi nebude...
Zdeněk Pokorný
Děkuji všem diskutujícím za vaše příspěvky. Dovoluji si vám co nejzdvořileji sdělit, že nebudu s nikým polemizovat a svůj příběh nějak upravovat nebo vylepšovat. Je můj a je autentický.
Romana Koníčková
Každá mince má dvě strany. Nebýt "davu" v 89 asi bychom čekali na zázrak ? A ty "pohybující se záclony" ? - dneska se neudává, ale hlásit by se to mělo :-)) a máme na to speciálního koordinátora :-(
Zuzana Pivcová
Z dokumentace Vojenského ústředního archivu, kde jsem pracovala 26 let, vím dost o PTP, ale nikde jsem nečetla, že se vypravovaly od nás v poúnorové době transporty do sibiřských gulagů, to opravdu ne, kdo v těch transportech byl?
Zdeněk Pokorný
Děkuji všem za vaše komentáře.
Zuzana Zajícová
Ach... nelze napsat nic jiného... davu jsem se vždycky děsila. Na své předky můžete být právem hrdý, já na svoje taky, a to je prostě nejvíc.
Jitka Caklová
Oprava: ...rodiny měly.....
Jitka Caklová
Dodatek: Z dětského nerozumu jsem měla rodičům za zlé, že se nemáme dobře, jako ostatní děti. Dnes jsem jim za to vděčná, jen jim to už nemohu říci. Naštěstí vím, že vidí, jak mám hezký život, který jsem si zařídila bez pomoci "davu" ♥♥♥
Jitka Caklová
V davu, stejně jako v únoru 1948 vítězství pracujícího lidu, které v prosinci 1949 dorazilo i k nám na vesnici. Na Štědrý den naši rodinu vítězní komunisté vystěhovali ze zavedeného hospodářství do studené nezabydlené chalupy jen proto, že rodiče jako jediní odmítli vstoupit do davu s názvem JZD. Všechny rodiny měli děti, jen my čtyři děti jsme byly haranti. Dlouho, až do dospělosti, jsem to cítila jako křivdu a psala na toto téma články. Na lepší časy se nám začalo blýskat až začátkem šedesátých let, kdy tatínkovi dovolili pracovat v cukrovaru o řepné kampani, kdy nebyla na poli práce. Až s odstupem dlouhé řady let jsem přestala "fňukat", neboť jsem pochopila, že ta těžká doba mi dala víc, než tři Vysoké školy.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 37. týden

Určitě také znáte spoustu lidových lísní, ve terých se objevují názvy českých vesniček, měst, ale i řek či rybníků. Vědomostní kvíz tohoto týdne se podívá právě na místa, o kterých se zpívá v lidovkách.