Každý rok přibývá desetitisíce případů
Rakovinu si u nás každoročně vyslechne jako diagnózu téměř 80 tisíc lidí. Po přepočtu na počet obyvatel se Česko řadí do první třetiny evropských zemí s nejvyšší incidencí. Přesto je tato hodnota v Česku srovnatelná s průměrem EU. To se netýká úmrtnosti, jejíž hodnoty se v Česku drží nad průměrem EU. V roce 2021 bylo v České republice každé páté úmrtí (18 %) způsobeno rakovinou.
Podle odhadů Evropského systému informací o rakovině (ECIS) Společného výzkumného střediska jsou nejčastější diagnózy karcinomu u Čechů rakovina tlustého střeva a konečníku, rakovina plic, rakovina prsu (u žen) a rakovina prostaty (u mužů). Podobně jako v jiných zemích EU byla v roce 2021 v Česku výrazně vyšší úmrtnost na rakovinu u mužů (338 úmrtí na 100 000 obyvatel) než u žen (204 úmrtí na 100 000 obyvatel).
Stejná incidence, ale vyšší úmrtnost – čím to je?
Faktorů je více – a nejsou pouze zdravotní. Výraznou roli hrají i životní styl, prostředí nebo kvalita prevence. Kromě dlouhodobého vysokého výskytu civilizačních činitelů (kouření, nezdravá strava, obezita, nadměrná konzumace alkoholu, znečištěné ovzduší), je to právě prevence, kde Češi zaostávají. Ač jsou populační programy screeningu rakoviny v České republice dobře zavedené (od roku 2024 jsou zdravotními pojišťovnami v rámci screeningových programů prsu, děložního čípku a tlustého střeva a konečníku zasílány adresné pozvánky), Češi prevenci stále zanedbávají.
Ženy si myslí, že na prevenci už nemusí
Dokládá to i nedávné zjištění, že až milion Česek nenavštěvuje pravidelně gynekologa. „Na průvodním listu někdy vidíme, že paní nebyla na prohlídce více než 10 nebo i 20 let. Stěry bývají celé prokrvácené a často už jde o těžký nález. Žena nejde k lékaři proto, že si po letech vzpomene, ale protože už cítí závažný problém. Přitom právě preventivní kontroly jsou to jediné, jak takovým problémům předejít. Tam zachytíme velmi časné stádium rakoviny, které se dají řešit mnohdy i celkem jednoduchou operací,“ popisuje MUDr. Iva Kinkorová Luňáčková z Bioptické laboratoře. Návštěvy zanedbávají zejména ženy po padesátce, které již nejsou tolik sexuálně aktivní a domnívají se, tak že ke gynekologovi nepotřebují docházet.
Muži jsou na tom ještě hůře
Ještě horší je situace na straně mužů. Podle dat VZP rakovina prostaty každoročně postihne zhruba 8 000 mužů, z nichž 1 400 zemře. Rakovina prostaty je nemoc, jejíž příznaky si lze snadno splést se zvětšenou prostatou. „Ty zahrnují mimo jiné poruchy močení, obtížné močení, opakované chození na záchod v noci nebo pocit, že se člověk nevymočil úplně,“ říká MUDr. Slunečko, lékař z úseku biopsie a imunohistochemie Bioptické laboratoře. „Jedná se zejména o bolestivost či řezání při močení. Mezi obecnější příznaky pak patří únava, bolesti v těle, bolesti kloubů. To jsou ale příznaky generalizace, kdy už jsou metastázy i v kostech,“ pokračuje lékař. Jestli se jedná o rakovinu tak lze spolehlivě zjistit z krevních testů, nebo z rektálního vyšetření prostaty.
MUDr. Slunečko doporučuje s preventivními prohlídkami začít kolem 45. roku. Pokud se ovšem karcinom prostaty v rodině historicky vyskytuje, je lepší zajít na vyšetření rozhodně dříve, klidně již kolem 40. roku. Rakovina prostaty není jako taková dědičná, je ale větší pravděpodobnost, že se v rodině nějaký karcinom vyskytne.
Co můžeme udělat?
Z hlediska systému je klíčové:
- Dále podporovat screeningové programy. Investovat do vybavení diagnostických laboratoří.
- Zlepšovat informovanost veřejnosti o prevenci.
- Jednotlivec může přispět snížením rizikového chování – zdravým životním stylem, účastí na screeningu a včasnou návštěvou lékaře při podezřelých příznacích.
Rakovina nás ohrožuje – ale nejsme bezbranní
Statistiky ukazují, že rakovina je v Česku stále problém. Zároveň jsme ale dál než kdy dřív – diagnostika je přesnější, léčba účinnější, preventivní programy propracovanější a šance na přežití roste. Nejdůležitější zůstává prevence – včasný záchyt karcinomu doslova zachraňuje životy.
