O Zeyerovi, živé mrtvole a useknuté ruce
Pohled na hlavní oltář v bazilice sv. Jakuba Většího (všechny fotografie z archivu Šárky Bayerové, není-li uvedeno jinak)

O Zeyerovi, živé mrtvole a useknuté ruce

7. 10. 2025

Tafefobie je abnormální strach z pohřbení zaživa. Celý život jí trpěl Julius Zeyer. Jeden z mých nejoblíbenějších českých spisovatelů ve svých povídkách často zpracovával hrůzné náměty o lidech, kteří se probudili v rakvi.

Stala se z toho posedlost. Až taková, že Zeyerovi musel jeho přítel lékař slíbit dokonalou jistotu. Dne 29. ledna roku 1901 probodl doktor Thomayer Juliovo mrtvé srdce stříbrnou jehlou... 

Bay

Julius Zeyer v roce 1885 (fotokopie z knihy Ve stínu Orfea, Nakl. V. Rupp 1949  - z archivu Š.B.)

Jak asi Zeyer k takovému strachu přišel? Co to spustilo? Možná něco slyšel u sv. Jakuba, kam rád chodil. Tehdy se v Praze všichni znali, a tak se třeba nevědomky "postaral" historik a spisovatel Jan Svátek. Na některém literárních salonů. Právě on totiž jako první písemně zaznamenal temnou pověst od sv. Jakuba. Možná hororovou pražskou šuškandu, možná pravdu.

Bay

Jan Václav Vratislav z Mitrovic (1670-1712),  Wikipedia, volné dílo 

Český škechtic Jan Václav Vratislav z Mitrovic byl barokní politická celebrita konce 17. století. Jedna funkce za druhou. Nejvyšší kancléř a sudí Českého království, císařský tajný rada, velkopřevor Řádu maltézských rytířů. Také vynikající diplomat. Zemřel roku 1712 v pouhých třiačtyřiceti letech na vodnatelnost. Takže asi ledviny.

Pohřbili ho do krypty kostela sv. Jakuba. A pak se začaly dít věci. Asi po dvou dnech uslyšeli mniši v noci divné zvuky. Z podzemí šel lomoz, křik a hrůzné kvilení. Minorité usoudili, že duch kancléře nenašel posmrtný klid, a tak v chrámu straší. Opat zorganizoval spásné modlitby. Když zvuky nepřestávaly, všichni uvěřili, že v podzemí haraší sám ďábel. K  neustávajícíóm litaniím mniši přidali i obcházení náhrobního kamene s křížem, jeho přežehnávání a kropení svěcenou vodou. A pak najednou "strašení" přestalo. Všem se ulevilo a do kostela se vrátil klid. 

Jenže, když za několik let minorité otevřeli podzemí kvůli uložení dalšího nebožtíka, zděsili se. Rakev otevřená a rozbitá, víko roztřískané. Seschlé tělo kancléře leželo opodál na kamenné dlažbě. Smrt byla jen zdánlivá. Vratislav z Mitrovic byl zřejmě jen v kómatu. Když se probral, měl sice sílu dostat se z rakve,  ale na víc už ne. Těžký kámen zvednout nedokázal a zoufalý křik mu taky nepomohl. Zemřel hladem, žízní a nejspíš také hrůzou.

Bay

Kámen, pod kterým je vstup do hrobky Jana Václava Vratislava z Mitrovic v bazilice sv. Jakuba Většího. Pod ním se odehrával popsaný horor.

Nu, není se tedy Zeyerovi co divit. Jeho duše byla sice romantická, ale víc miloval magické, hrůzyplné a tragické příběhy. A takových je v pražských pověstech nemálo. Jedna taková temná se vypráví dodnes.

Na hlavním oltáři u sv. Jakuba kdysi stávala socha Panny Marie. Lidé ji považovali za zázračnou, uctívali ji a ověšovali dary. Perlami, zlatem i drahokamy. Až se jednou jeden podlý zloděj odhodlal ke svatokrádeži a nechal se v kostele na noc zavřít. Když byl všude klid, vylezl ze svého úkrytu a za světla svic přišel až k Madoně. No a jakmile z ní začal sundavat šňůru s dukáty, chytila ho socha za ruku a už nepustila. Mniši našli lupiče až ráno. Pološíleného, údajně s bílými vlasy. Až před svědky Panna Maria zlodějovu paži pustila. Představený kláštera poté muže vydal světské spravedlnosti. Jak bylo tehdy zvykem, trest byl jediný a jasný. Useknutí ruky. A historka o zázraku hned letěla Prahou. Uťatou ruku zavěsili v kostele pod kruchtou na věčnou paměť. A onen zloděj? Po odpykání trestu se údajně natolik kál, že si v klášteře vyprosil místo posledního sluhy. A tam také dožil. 

Zčernalá a seschlá ruka kradařská visí v bazilice sv. Jakuba Většího dodnes. Jako memento, že KRÁST SE PROSTĚ NEMÁ. Že aby to platilo na věky věkův, i když už jsme dávno v podobných výchovných trestech hodně polevili. Možná ale právě proto...

Bay

 

Zdroj/Fakta:
Masarykova univerzita (is.muni.cz);
Klášter minoritů (www.klasterminoritu.cz;
kniha Ve stínu Orfea

 

 

historie osobnosti
Hodnocení:
(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Kdo má větší představivost, asi se mu to zcela klidně nečte. Ale takové případy fobií jsou. A právě tak i případy, kdy někoho prohlásili za mrtvého a chystali se ho pohřbít nebo už i pohřbili. Nedávno bylo něco podobného myslím v Itálii. Údajně mrtvá starší paní se v nemocnici probrala, ale po několika dnech už skutečně zemřela.
Jiří Dostal
:-) Jak s Mistrem říci "Sugescí mdloby ranila nás nepřátelská síla,/ ve zracích slunce zajiskřil se tvrdý pohled zlý,/ z třesoucích rukou vypadl nám nástroj tvého díla,/ na balvan v lomech svých jsme teskni usedli//..." Holt, Bolest člověka (O.B.) Pěkné... :-)
Iveta Tomčíková
Šárka nezklame! :-)
Zdeněk Pokorný
Tybrďo! Kampak bychom dali tolik kradařských rukou? Veď všeci kradnú! Preto som vstúpil do politiky. Říká jeden nejmenovaný politik. Bezvadný článek. Zapomněl jsem sledovat čas. Díky.
Daniela Lender Chaloupková
Húúúú, to jsem se zase jednou pořádně bááála ... :-)) Šárko, naprosto bezkonkurenční horor, skvěle napsané (jako obvykle) ;-) Julia Zeyera mám moc ráda, o probodení jeho srdce jsem kdysi někde četla, ale vše ostatní bylo pro mne novinkou. Tak moc děkuji za obohacení :-)) Ale jestli dneska usnu, to FAKT nevím :-))

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 41. týden

Před několika dny oslavil osmdesátiny skladatel Jaroslav Uhlíř a sedmdesátiny herečka Veronika Freimanová. Jak znáte tyto osobnosti české kulturní scény? To napoví vědomostní kvíz tohoto týdne.