Byla kdysi panna lepá
valcha, necky, denní chleba
Jednou takhle v zátoce
prala prádlo v potoce
Vykasaná sukýnka
vykoukla jí stehýnka
Koho že to vraník nese?
Božetěch se toulal v lese
teď jen valí kukadla
Naše milá Oldřiška
div, že v peřej nespadla
Líčka rázem studem rudá
tetelí se dívka chudá
Božetěchu, Božetěchu
co provádíš za neplechu?
Na stehnech té dívčiny
zrak tvůj vilně spočilý
Panna cudně pomrkává
Božetěch za myslivce se vydává
Nepřiznal, že nejen lesů pán
střádá ženitby své plán
Plány snoval
že by v chatce přenocoval
Leč děva cudná
vymlouvá se
že jim vyschla studna
Na hrádek jej posílá
sobě večer pospílá
když peřina zastudí
a ráno co ráno
sama se zas probudí
Měsíc vešel dvakráte do novu
když Božetěch objevil se znovu
Obklopen svou družinou
jež nazývá ho knížetem
předstoupil před děvčetem
Zemanky, velmožky, utřely nos
před chudobnou chatkou
zpívá knížecí kos
Mžitky vskočily Oldřišce v zrak
nemůže uvěřit v knížecí znak
Děláš si snad legraci
dí a raději jde za prací
Popadla prádlo ku potoku
družina však hnedle v skoku
Oblékla pannu v skvostný šat
všichni pak jedou směrem hrad
Teprve až se rozední
skončí hostina svatební
Další večer začne zas
dvořanům bohatý hodokvas
Však kníže se svou novou paní
teď nějak často nejsou k mání ;-)
***
Letos uplynulo 190 let od narození českého básníka, představitele Májovců a propagátora česko - slovenských vztahů Adolfa Heyduka, dožil se věku 87 let.
Báseň Oldřich a Božena /o jejíž parafrázi jsem se kdysi takto pokusila pro pobavení seniorů v DSH na jednom z poetických odpolední/, idylu, inspirovanou pověstí o knížeti Oldřichovi a selce Boženě, vydal poprvé v r.1883.
