Opary, ó opary!
FOTO: Vygenerováno pomocí AI

Opary, ó opary!

28. 12. 2025

Opar. Lze si představit mlžný opar nad anglickými blaty, případně nad českými luhy a háji. To je ta romantická verze. A pak je tu ta reálná. Opar na rtu. Na mém rtu.

Nebo taky na nose, pod nosem, v nose, popřípadě na všech jmenovaných místech zároveň. Ano, jsem majitelkou oparu, momentálně umístěného na dolním rtu vpravo. Jelikož je opar u mě na návštěvě dost často, vím, o čem píšu. Toto vědecké pojednání je podloženo celoživotní zkušeností.

Opar mě věrně doprovází od samého narození. Stejně tak jako afty. Tedy, musím přiznat, že situace se s přibývajícím věkem trochu zlepšila, rozhodně mi jako malé a mladé dělal opar s aftem společnost mnohem častěji. Když se objevil jeden, bylo lze očekávat objevení i druhého. Veškeré příbuzenstvo dodneška vzpomíná, jak jsem coby roční batole byla osypaná opary a v oteklé puse měla jeden aft vedle druhého. Pohled na mě, slintající a pomalovanou violetí, byl prý hrůzný. Učiněný horor.

Opar se vždycky, vždycky(!) objevil v momentu, kdy mi nejvíc záleželo na sexy vzhledu. Před důležitým rande, před maturitou, před plesem. V období chřipek a viróz je věrným společníkem, co je na něj spolehnutí rozhodně větší než na leckterého chlápka.

Pokaždé, když ucítím to typické pálení, pěkně mě to otráví. Můj boj s opary je nelítostný, leč bohužel marný. Vyzkoušela jsem všechno. A výsledek? Žádný! Tím vítězem je opar.

Dřív jsem si na opar mazala kdeco, včetně zubní pasty. Ta pálila jako čert, ale celkem jediná zabírala. S příchodem kapitalismu do našeho kraje  otevřely se i netušené možnosti v léčbě oparu. Tedy alespoň podle reklamy. Všechny ty zoviraxy, herpesiny, vectaviry, všechny byste našli v mém šuplíku a na mých oparech. V reklamě slečna potře opar, abraka dabra, a nevítaný host je pryč. Pak opar potřu já, a tím mu dodám tolik potřebnou energii a živiny. Opar se zaraduje a než se naděju, mám hubu jak havajský domovník (čtenář promine). Zatím jsem neobjevila preparát na zmizení oparu. S aftem je to trochu lepší; po několika dnech intenzivního kloktání mám zkažený žaludek a aft je poražen. Ovšem opar mě pokaždé zdobí minimálně týden. A řeknu vám, nejstrašnější kombinací je opar v nose s virózou. Nudle, prodírající se oparovým pohořím, nos jak lucerna nad vykřičeným domem kdesi v přístavu, to není nic, co by potěšilo. To bych pak ty slečny v reklamě roztrhla vejpůl.

Pokaždé, když (marně) zkouším nějaký zaručený protioparový hit a zkaleným zrakem louskám pidi písmenka návodu, pokaždé (marně) doufám, že tentokrát to opravdu vyjde, že tentokrát opravdu opar zmizí okamžitě po aplikaci onoho (drahého) zaručeného preparátu.

Svého celoživotního souputníka jsem podědila po mamince. Nikdo jiný v rodině na opary netrpěl, jen já a maminka. Mám prostě smůlu: místo abych podědila rodinné šperky, podědila jsem opar. A aft jako bonus.

Pro ty z vás, kteří mi zrovna teď radíte, abych jedla vitamíny, nepila v hospodě ze špinavých sklenic a vůbec se chovala hygienicky, tak vám musím vzít vítr z plachet. Já vitamíny jím po kilech, nekouřím, nepiju, no prostě žiju příkladným, i když nudným způsobem života. A stejně je to houby platné. Jediné, co jsem ještě nevyzkoušela, jsou zázračné náplasti. Slibuju, že je zakoupím a zkusím, hned jak mi zase opar vyskočí. Ale běda, běda, jestli to nebude jako v reklamě! Mám bohužel tušení, že můj opar pod náplastí nezmizí, jako té slečně, ale naopak rozkvete do nevídané oparové krásy. Už se vidím, jak s náplastí strhávám i půlku zdecimovaného rtu. No, uvidíme. Budu vás informovat.

 

 

Můj příběh zdraví
Hodnocení:
(4.9 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Daniela Lender Chaloupková
Zuzko, i když je mi Tě líto, díky za bezvadný článek :-) O diskuzi ani nemluvě, udělala jsem si Silvestra pár dnů dopředu :-)) Šárko (13:13) :-))) Ale dosti humoru, zpět k tématu. Opar mívám tak jednou za 10 až 15 let, na jednom místě pod nosem a bez jakéhokoliv předchozího upozornění, stresu atd. Ať je léto nebo zima, najednou tam je. Moje metoda? Okamžitě vysušit vysoceprocentním alkoholem, např. 40% vodkou. Většinou zaschne a je klid. Je-li odolnější, pokračuji v sušení a na noc přilepím kolečko náplasti Compeed. Sloupnout jde velice lehce a opravdu hojí. Do tří až pěti dnů je pokoj, mír a klid :-)) Opatruj se :-))
Ingrid Hřebíčková
Zuzko, článek mě pobavil. Na afty netrpím vůbec, ty jsem neměla nikdy, zato opar mám každou chvíli. Stačí vyjít na první slunce, opar je na světě, leknu se, hned mám opar. Rozrušení rovná se opar. Stačí, že přijede syn nebo neteř, tak mám hned opar. Na svátky přijel syn s partnerkou, tak samozřejmě mám opar. Zítra přijede neteř s maličkou, jen aby mi nenaskočil ještě jeden. Jednou před lety jsem měla osm oparů jeden vedle druhého po celé puse. Kdyby mi to někdo řekl, tak tomu nevěřím, kdybych to nezažila u sebe.
Jitka Caklová
..... víc jak pět let.....
Jitka Caklová
Paní Zajícová, už tak jsem tu pro mnohé za trotla, tak těm to potvrdím, byla to Vyšší moc. Už je to víc jak pět a každý díleček tohoto příběhu si pamatuji, jako by to bylo o včerejší noci. Dnes už bych o svých neduzích nepsala, protože by to bylo o mně, ale naštěstí už vím jak na ně. Máme to v sobě každý/á, jen o tom nevíme :-)
Zuzana Zajícová
Paní Caklová, co se událo šestou noc v nemocnici?
Věra Ježková
Na afty jsem trpěla od dětství asi do třiceti let. Bolest strašná. Nešlo mluvit. Seděla jsem nad talířem s jídlem a dodávala si odvahu otevřít pusu a dát do ní sousto. Zubař mi je potíral nějakou vodičkou. Mně na chvíli pomáhalo naplnit si pusu francovkou nebo alkoholem. Po počáteční strašné bolesti nastala úleva. Opary se mi dělají na zádech v pase, jako projev oslabené imunity. Užívám na ně herpesin. Jednou jsem si spálila ret od sýru na pizze. Výsledek se podobal oparu. Při komunikaci s blízkými osobami jsem věc uváděla na pravou míru. Zuzko, tak ať vás to moc netrápí! :-)
Jan Zelenka
Ještě, že v dlouhé řadě mých zdravotních problémů nejsou opary. Holt, nemusím mít všechno. Zuzano, přeji brzké uzdravení.
Jitka Caklová
Vando, ani jedno, ani druhé. Tak extra pro tebe polopatisticky, neboť vím, co sama neprožiji, také nepochopím. Takže v pondělí mě rychlá odvezla na urgentní příjem s CRP 200. Udělali CT s kontrastní látkou a zjistili ucpanou pravou plíci. Zavedli drén (20) a napojili na skleněnou láhev s podtlakem, kterou jsem nosila v tašce, k tomuto účelu určené. Nasadili infuzní léčbu (širokospektrální ATB á 6hod), druhý den přidali další á 8hod. CRP stále stoupalo, tak ve středu přidali třetí á 12 hod. Co se událo šestou noc v nemocnici, vím jen já. Jak mi postupně první tři dny nasazovali léčbu, tak mi ji od úterý rušili a dvanáctý den hospitalizace mě sanita odvezla domů. Každý má právo si o tom myslet, jak je mu libo. Může se po mně i "vozit", třeba dokonce chtít důkazy, že jsem ty 2 krabičky prášků doužívala. Dnes už jsem nad věcí, neboť vím, co mám za sebou :-) :-)
Šárka Bayerová
Prokristapána, tady se to zase zvrhlo v Domácího lékaře kombinovaného s Věstníkem Ministerstva zdravotnictví. Bylo by možné pojmout JEDNOU článek jako článek? Humorný? :-) Zuzano, je to "votrava". Moje máma na opary trpěla taky. Podědila jsem po ní kdeco, ale tohle naštěstí ne!!!!! O to víc tě lituju a chápu. Opar jsem měla v životě asi 3x a byla jsem "na umření". Možná přesto přinesu do tvého života objev... :-) Až se uvidíme, probereme to :-) Teď mohu přát jen úlevu...♡☆
Iva Bendová
Měli jsme na zubním pacientku, která si nosila vlastní hrneček na vyplachování z úst, protože z naší, podotýkám, že vysterilizované skleničky, by určitě zase dostala opar. Už dávno se používají jednorázové kelímky, toto je vzpomínka z pravěku ;-) Psychosomatika má na hodně nemocech svůj velký podíl, a u zubaře je ten stres ještě znásobený. Myslet pozitivně není žádný ezo blábol, ale podpora našeho původně dokonalého organizmu, nemyslet "proti," ale "pro," co chceme. Genetika, chemie a mikrosvět v nás a kolem nás jsou ovšem jiné kapitoly.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 52. týden

Co se kdysi v Česku jedlo a pilo u štědrovečerního stolu? A jaká jsou tradiční vánoční jídla ve světě? Právě o tom bude kvíz tohoto svátečního týdne.