Je stáří jen problém, nebo i příležitost?
Ilustrační foto: Pixabay

Je stáří jen problém, nebo i příležitost?

25. 12. 2025

Ve stáří už nejde ani tak o dosažení nějakého konkrétního cíle, jako o tu cestu k němu. Nejde o to, co všechno se naučíš nebo kam až vystoupíš, ale o to, že se cestou učíš a že pořád jdeš.

 Není vůbec nutné jen čekat na onen nezvratný konec, ale jakmile se naskytne nějaká vhodná příležitost, tak je dobré se ji pokusit využít. Ať už je to zvelebování vlastní domácnosti, práce na zahradě, cestování po vlasti či po světě, nebo v některých případech i literární aktivita. Anebo U3V. Dobré je i využívání známých seniorských či literárních serverů.

Možná jsem se dříve při svém psaní příliš ohlížel zpátky a mapoval svou složitou životní cestu. Někomu se to třeba nemusí líbit. Proč bych to ale neměl dělat? Nějaké ty světlé zítřky mě nezajímají. Pokud to byla cesta snahy, víry a občasných úspěchů, proč se o ní nezmínit. Já tuto svou životní cestu vnímám dodnes pozitivně.

Příležitost. Kolik jich vlastně člověk v podzimu svého života vůbec má? Není jich mnoho. A pokud nastanou, kolik jich dokáže využít? Toť otázka. Otázka poznání a potřebných reakcí. Moudrá Wiki se kupodivu o tomto pojmu zmiňuje. Píše:

„Jde o určitý vnější potenciál, který je třeba rozpoznat a využít. Příležitost je novou možností, ale zároveň impulsem a stimulem. Příležitost však může být i dílem pouhé náhody či příznivé shody okolností.“

Ano, i náhoda zde hraje svou důležitou roli. Problémem bývá, pokud člověk na takovou náhodu jen čeká a nevytváří si pro ni dostatek vhodného prostoru. A pokud taková příležitost přijde, je třeba ji poznat a adekvátně na ni reagovat.

Na druhou stranu není třeba se tímto problémem nadmíru vzrušovat. Důležitá je především vnitřní spokojenost s naší dlouhou životní cestou. I když měla třeba hodně zatáček. Pokud je to cesta naší naděje, naší víry, a třeba i drobných úspěchů.

 

 

Věčný je osud, naděje,

co ztrácí se a vrací.

S vírou pak vzlétnem ke slunci

jak nebem tažní ptáci.

*

J. Z.

 

 
 

glosa společnost stárnutí
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Vladislava Dejmková
Honzo, s touto úvahou se mohu téméř ztotožnit.
Šárka Bayerová
Určitě příležitost! :-) Spousta volnosti! Díky, Jene za tuhle hezkou úvahu.
Radmila Coufalová
Mým životním krédem je jedna stará modlitba. Asi nebudu citovat doslova, ale význam je jasný. " Bože, dej mi sílu měnit to, co změnit lze. Trpělivost snášet to, co změnit nelze. A moudrost, abych dokázala jedno od druhého odlišit. " Hezký zbytek svátků všem!
Iva Bendová
Vypsala jsem si kdysi nějaké citáty z knihy "Stoletý stařík vylezl z okna a zmizel." Občas používám, když manžel moc řeší, co není momentálně nebo vůbec řešitelné, tento: "Co bylo, to bylo, co je, to je, co bude, to bude." Ale to neznamená, že nečtu ráda vzpomínky a úvahy pana Zelenky ;-) Těším se, Honzo, na Tvoje příští řádky /a zároveň podepisuji ty pode mnou.
Zdeněk Pokorný
Milý Jendo, moc hezká úvaha. Děkuji.
Olga Škopánová
Myslím, že nejdůležitější je udržování toho co je teď mentální i fyzické kondice co nejdéle to jde.
Věra Ježková
Jendo, takhle nepřemýšlím. Prostě žiju, jak nejlíp umím a můžu.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 52. týden

Co se kdysi v Česku jedlo a pilo u štědrovečerního stolu? A jaká jsou tradiční vánoční jídla ve světě? Právě o tom bude kvíz tohoto svátečního týdne.