Jenovéfa na přání
Sv. Jenovéfa a její Paříž. FOTO: Wikipedia Française, volné dílo

Jenovéfa na přání

3. 1. 2026

Někdy se tak stane. Na našem předvánočním setkání v Domě U Minuty jsem se konečně osobně seznámila s Míšou Příbovou. A když jsme si povídaly, přišla řeč i na patronku Paříže sv. Jenovéfu. Její oblíbenkyni.

A já Michaele slíbila, že o ní napíšu. Jenovéfa slaví 3. ledna, takže je čas. Míšo, pro tebe...

V originále se jmenovala se Geneviève. Zastavila nájezd Attily, zvaného Bič Boží. Taky zachránila své město před hladem, když je o pár roků později obléhali Frankové. Přes to všechno ji po staletích smetla francouzská revoluce. I když už tehdy - za zásluhy o město - byla patronkou Paříže. Při té příležitosti přišla o svůj kostel a hrob. Za dobré skutky se často platí. Jak vidno, ani u svatých to není jinak...

Bay

                       "Svatá Geneviève pase své ovečky", 1821, obraz Élisabeth Vigée Le Brun                        (Wikimedia Commons)

Svatá Jenovéfa. Narodila se roku 422 v Nanterre. Od dětství byla velmi pracovitá. Pomáhala doma, pásla ovce, spřádala vlnu a tkala. A byla horlivou křesťankou. Když jí zemřeli rodiče, odešla do Paříže, protože měla volání. Bylo jí jen patnáct let. Navázala na to, co doma dělala odmalička - hlásala víru a křesťanskou lásku. Modlila se a prosila ostatní, aby i oni více věřili a modlitbou děkovali Bohu. Pořád někomu pomáhala a dělala dobré skutky. Lidé si toho ale moc nevážili. Spíš Geneviève považovali za obtížnou bláznivou  vizionářku.

Názorový veletoč nastal,  když se k Paříži blížil Attila s hordami svých Hunů. Naštěstí měla Jenovéfa konkrétní vidění, jak se z prekérní situace dostat. Svolala pařížské ženy a s nimi se tak usilovně vytvale modlila a postila, až obávaný Bič Boží  Paříž minul a vydal se směrem na Orléans.

Bay

Od té doby byla Jenovéfa místní celebritou. Takže, když Paříž obléhal franský král Childerich I. a všichni tam hladověli, zase pomohla. Sama samotinká se vydala na loďce po Seině. Všichni v okolí už Geneviève znali, a tak pro ni nebyl problém vyprosit u venkovského lidu jedenáct lodí plně naložených obilím. A pak dokonce přesvědčila Childericha, aby propustil všechny zajatce.

Svatá Jenovéfa byla také velkou ctitelkou sv. Diviše. Pařížského biskupa a mučedníka, kterého pohanští Galové sťali roku 286. A tenhle svatý Denis si od té doby nosí vlastní hlavu před sebou. A všichni ho tak sochají a malují. A Jenovéfa tomuhle budoucímu spolupatronovi Paříže založila kapli. Na místě, kde podle legendy Denis padl a konečně vypustil duši. Až poté, co z místa popravy odkráčel s vlastni hlavou v podpaží. Na trase dlouhé cca 6 km prošel tehdejší vesnicí Monmartre a dál cestou, která se dnes jmenuje Rue des Martyrs.  Ulice Mučedníků. Nakonec odevzdal svou hlavu zbožné ženě a zhroutil se.  A právě tady, nad kaplí, kterou Jenovéfa založila, vyrostl po staletích historicky první gotický chrám - Saint-Denis.

 Bay

Typické zobrazení sv. Denise/Diviše.  Socha ze 13. století v bamberské katedrále

Sama Geneviève, když přišel její čas, zemřela v poměrně požehnaném věku. Na tu dobu. Stalo se tak 3. ledna roku 502 nebo 512. Přesně se neví. Pohřbili ji v kostele sv. Petra a Pavla, který byl později přestavěn a vysvěcen na chrám sv. Geneviève.

Kult svaté Jenovéfy rostl a rostl. Když roku 1130 kosil Pařížany mor,  lidé vyzvedli její ostatky a v prosebném zoufalství s nimi šli městem. Přišel zázrak. Mor ustoupil a nemocní se začali uzdravovat. A tak papež Inocenc II. nedlouho poté nařídil, aby byla památka sv. Jenovéfy každoročně slavena. Tak se i stalo.

Když po dalších stovkách let přišla Francouzská revoluce, bylo rázem po vděčnosti. A tak byl roku 1791 v masovém obrazoboreckém šílení chrám sv. Jenovéfy poničen a její ostatky spáleny. Místo posledního odpočinku patronky Paříže bylo brzy na to zplanýrováno a přestavěno. Na Panthéon. Prostě -  revoluce...

Do zapomnění ale Geneviève nikdy neupadla. Ve víru dalších historických událostí jí zůstal pařížský lid vždycky vděčný. To málo, co zbylo z jejích ostatků, uložili kněží a věřící (spolu s pozůstatky původního sarkofágu) do skleněné rakve v kostele St. Etienne-du-Mont. Kousek od Panthéonu. Jenovéfa má také nádhernou sochu v Notre-Dame. A v Panthéonu, který byl zpočátku pro její památku zkázou, jsou dnes nástěnné malby s výjevy ze života světice. 

 Bay

Náhrobek Jenovéfy v kostele St-Etienne-du-Mont  (Rytina, Le Mond Illustré 1873)

Sv. Jenovéfa je také patronkou žen, pastýřek a pastýřů, vinařů, kloboučníků,  pomáhá proti válce, suchu, moru, horečce a při očních nemocech.  Bývá zobrazována jako panna s andělem a knihou, jako pastýřka s beránky, se dvěma klíči, vřetenem nebo se svíčkou, kterou se pokouší zhasit malý ďáblík.

Francouzská Geneviève, česká Jenovéfa, moravská Jenůfa. Světice, která zvítězila nad nevděkem, zlobou a dokonce i revolucí...

Bay

 

 

Fakta a přefocené fotografie: ROK SE SVATÝMI, M. Shindler a V. Schauber, Karmelitánské nakladatelství 

 

historie kultura osobnosti
Hodnocení:
(4.9 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ingrid Hřebíčková
Šárko, moc poutavě napsáno o Jenovéfě. Četla jsem jedním dechem. Dík. Nemáš tam náhodou v záloze Janu z Arku? To je zase moje oblíbenkyně, četla jsem o ní od Twaina.
Iveta Tomčíková
... sluníčko, ale nezadařilo se vložit.
Iveta Tomčíková
pardon místo otazníku mělo být ?
Iveta Tomčíková
❤️?❤️
Šárka Bayerová
Zuzano, klíííd, nejsem z těch, co by řešily ***. Díky za přečtení!
Jana Kollinová
Zajímavé vyprávění o dalším světici. Šarko, měla jste šťastnou "ruku" při volbě takřka nevyčerpatelného zdroje tvorby. V křesťanské víře má každý svatý nějakou ochrannou funkci. Napadla mě otázka, kolik ochránců by bylo shromážděno u šťastlivce, při kterém "stáli všichni svatí." :-) Těším se na každé pokračování cyklu blahořečených.
Zuzana Zajícová
Šmarjaaa, klikly se mi jen 4 hvězdičky, tak tady ještě ***** a musím říct, že ti svatí měli fakt za života makačku. :-)
Zdeněk Pokorný
Někde jsem četl, že svatí měli jaktěživo největší problémy doma (v církvi svaté), kde se vždy našel někdo, kdo si do nich s chutí kopnul. A druhá věc, k tomu, že nakonec nezachránili sami sebe ... ono jim o to ani nešlo. Většinou "nemilovali svůj život tak, že by se zalekli smrti". Konec citátu.
Šárka Bayerová
Ano, jedna taková intenzivní společná modlitba přispěla ke svatořečení Zdislavy z Lemberka. V Brně se v nemocnici společně modlili přátelé nemocné leukémií v terminálním stádiu k tehdy ještě blahosl. Zdislavě. Došlo k zázračnému uzdravení.
Michaela Přibová
Šárko, udělala jsi opravdu obrovskou radost. ❤️ ohledně poznámky Zdeňka /9:08/ , mnohokrát jsem četla o veliké síle modlitby a k tomu postit se. Má účinek. A nejde jen o velké činy.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 2. týden

Na horách konečně napadl sníh. A tak než zase roztaje, dáme si kvíz o nejoblíbenějším zimním sportu - lyžování.