Nechtěli jsme nikam daleko, chvíli jsme dumali, kam bychom se podívali, kolem nás je spousta hezké přírody, a tak volba padla na golf. Je to na procházky jak dělané, v téhle době mají golfisté pauzu a je možné za jistých podmínek na procházky chodit. Samozřejmě, že daná pravidla se musí dodržovat.
A tak jsme po obědě a kávě nasedli do auta a hurá na golf. Byli jsme tam sami, celou dobu nad námi létala letadla z blízkého letiště. Trávníky byly bílé od mrazivé noci, ale po silnici se dalo v pohodě chodit. Postupně jsme potkávali další návštěvníky, kteří měli stejný nápad jako my a měli s sebou pejsky. Pár jsem si jich pohladila a přiznávám, že mi bylo tak trochu smutno, připomělo mi to naše dva pejsky. Byli jsme rádi, že jsme se v pohodě prošli, zima se umoudřila, slunce dodalo trochu tepla. Počet lidí se zvyšoval, měli stejný nápad. My jsme se pomalu vraceli k našemu autu.
Jsem ráda, že jsme tam jeli, smutek trochu zůstává, ale žijeme dál. Přeji vám pohodové svátky, veselého Silvestra a do roku 2026 hlavně zdraví, radost a štěstí. Třeba se v příštím roce někde potkáme.