Moje plány na rok 2026: Když člověk plánuje, Bůh se směje
Všechny fotografie: Soňa Prachfeldová

Moje plány na rok 2026: Když člověk plánuje, Bůh se směje

10. 1. 2026

Říká se, když člověk plánuje, Bůh se směje. Třeba se mi směje, ale už mám malý notýsek na rok 2026 a tam si budu opět pečlivě zaznamenávat důležité termíny. Jinak to ani nejde. Co je psáno, to je dáno.

Sice v hlavě uloženo, ale hledejte to. Důležité je, najít hlavně ten pomocný notýsek, který v sobě skrývá tolik tajemství pro tento rok.

Nový rok nám začal poněkud zapeklitě, předsevzetí, nepředsevzetí, nikdo neví, co ho potká. Takže to moje jediné předsevzetí je, abychom byli všichni zdrávi, mě nevyjímaje, protože chci být i tento rok zdravá a nezávislá na nikom a na ničem. Jenže... zdraví, zdraví, zdraví, je k tomu všemu zapotřebí. Hned začátkem roku úraz v rodině, nemocná páteř, snacha a syn. Tak maminka i babička v jedné osobě pomáhá, jak to jde. Vnuka do školy, něco uvařit, péče o pejsky a večer jsem opravdu tak zdravě unavená, že padnu a usnu.

Musím na sebe prozradit, že se snažím každé ráno alespoň čtvrthodinku cvičit a protože cvičím s naším klubem jemnou jógu na židlích, hledám vždy nějaké nové cviky na YouTube. Narazila jsem na Václava Vocáska a má tam skvělé nenáročné cviky na krční páteř a jiné části těla, které nás bolí. Určitě ne věkem, ale snad nesprávným držením těla při sedu, při držení mobilu, atd. A také jsem objevila Pavlínu Bulguri, která dává dobré rady, dobré cviky a nejvíce mě upoutalo, že když budeme cvičit těch sedm cviků, které tam predcvičuje, budeme i v sedmdesáti se cítit na třicet. Nebo na čtyřicet? Teď nevím, ale to není podstatné. Tak jsem to přepočítala a vycházelo by mi to na 39 a půl. Dobrý ne? A vzhledem ke kalamitám v naší rodině, jsem si předsevzala, že to tedy zkusím. Není to špatné, zdá se mi, že to i zvládnu. Protože být v dobrém stavu a mít i dobrou postavu, není k zahození, že? A navíc, vzhledem i k tomu, co chceme s naší skvělou čtyřkou uskutečnit. Naše čtveřice se nám povedla, léta se známe, víme o sobě skoro všechno a co nevíme, to si dopovíme, je nám prostě spolu fajn.

Říká se, když člověk plánuje, Bůh se směje. Proto mu to říkám v předstihu, aby o tom věděl včas a pamatoval na mě. Tak, abych se konečně dostala k jádru pudla. Koncem dubna si chceme zajet do Vídně a prožít a užít vše skvostné, co tato metropol nabízí. V květnu doufám, že bude sraz íčka a že se tam přátelé s radostí setkáme. v červnu jedeme do Třeboně, pak možná mi vyjde s vnoučkem Nepomuk o prázdninách a někdy v září do Rožmberku nad Vltavou. No a mezitím akce s naším klubem, snad je vylákám i na nějaký nedaleký výlet do Českého středohoří. Musím dát partu dohromady, protože už jsem dostala pozvánku od paní Hany Čepové, o.p.s. pořadatel Pochodu pro mozek, loni jsme absolvovaly a moc se nám to líbilo. Píši s tvrdým y, chlapi jsou pohodlní a po pravdě, je to nedostatkové zboží. Tak to je zhruba vše, co na mě čeká, nejen na mě, ale i na partu přátel.

Říká se, že když člověk plánuje, Bůh se směje. Ale on to pochopí, že tyhle záležitosti musí člověk naplánovat, zajistit, kde by hlavu složil a jiné a jiné. Vždyť jsem vcelku pracovité děvče a nějaké volno si snad zasloužím ne? A k tomu přeji zdraví a pohodu, mému čtyřlístku, vám, abychom se sešli, vám, vám, vám, které neznám a třeba nikdy nepoznám, prostě všem, ať tento rok prožijeme ve zdraví a optimismu a to ostatní s trochou dobré vůle a přičinlivosti přijde samo. ❤️

aktivní senioři cestování Můj příběh Poslední soutěž 2025
Hodnocení:
(5 b. / 32 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Jste optimistka, že si své akce ještě plánujete na rok. Já už mám, bohužel, tak často pocit, že jakmile si něco naplánuji dopředu, rozhodně se to na poslední chvíli zvrtne. Už si nic neplánuji, rozhoduji se v daný okamžik.
Anna Potůčková
Jj, Soni plánovat můžeme a víš jak to je. Člověk míní, Pán Bůh mění. Ale i přes to je fajn, když člověk nějaké plány má. Plánů máš docela dost, k jejich splnění Ti přeji hodně zdraví a spoustu životní energie.
Marie Měchurová
Soni, hezky jsi to popsala. Kdo nám ale zaručí, že všechny plány splníme, zdraví začíná zlobit. Tak ať všechny potíže jdou k šípku, a ať nám to ještě šlape!!
Naděžda Špásová
Soni, tak jsem si přečetla, co všechno máš na svých bedrech. Přeji ti zdraví a pohodu a ať máš kolem sebe jen samé hodné lidi, štěstí a hlavně zdraví. Pozdravuj Helču.
Soňa Prachfeldová
Moc vám všem děkuji za milé komentiky. Zuzko, ano máš pravdu, dnes už vím.
Zuzana Pivcová
Já myslím, Soňo, že Ty sama dobře vycítíš, co je pro Tě to pravé a co ne. Takže se studenou vodou nebo bez ní, ať jsi i nadále taková jako dosud.
Ingrid Hřebíčková
Paní Marie, moc vám děkuji za odpověď na můj dotaz. Já jsem na tom asi jako vaše maminka, když si dám vodu na tělo, tak se bojím, že dostanu mrtvici. Tak jsem s tím raději přestala. Občas si dávám ledovou vodu na nohy, to cítím, jak mi ty oteklé nohy " děkují".
Michaela Přibová
Soni, děkuji za zprávu. Napíši ti večer vzkaz.
Marie Ženatová
Pro paní Ingrit H. - děkuji za dotaz. Studenou sprchu si dám každý den ihned po probuzení a začínám vždy od dolních končetin z obou stran a jdu s vodou postupně opatrně, ale občas i rychleji nahoru. Pak se ihned balím do ručníku a jdu se ještě chvíli zahřát do postele a pak je teprve moje rozcvička. Sprchuji se tak od svých 15 roků, kdy jsem na internátní škole v Bučovicích poznala poprve v životě sprchu a měla možnost ji využívat. V naší vesničce v té době byl veliký nedostatek vody a koupání nás všech v rodině bylo pouze v sobotu v plechové vaně. Když se postavil v roce 1965 hydroglóbus tak už byl nedostatek vody vyřešen i s vylepšeným přívodem vody do všech domácností. Ovšem moje maminka mi vždy říkala, že kdyby si ona dala studenou sprchu tak by asi ihned dostala mrtvici? Ale vodovod nebyl všude samozřejmostí ještě i v naší vlasti v 90tých letech. Prováděla jsem v té době dotazování na způsob života v pěti vesničkách kolem hradu Perštejn a tam ještě v té době chodili pro vodu na vaření ke studni a na praní a máchání prádla se brala voda z tamního potoka. Tehdy jsem si tam připadala jako v mém dětství a mládí - tak jsme žili i v naší vesnici. A proto mám velikou úctu k vodě - moc dobře vím, co to je nemít vodu a také vždy po tom svém každodenním rituálu pokorně děkuji vodičce, že ji mám ♥
Daniela Lender Chaloupková
Zapomněla jsem dodat - krásné fotografie :-))

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 3. týden

Tento týden si ve vědomostnéím kvízu můžete vyzkoušet, jak dobře znáte české herečky a herce.