„Dlouhodobé téma této světové připomínky závažného zdravotního problému zní ‘Measure Your Blood Pressure Accurately, Control It, Live Longer!’, tedy Měřte si tlak přesně, mějte ho pod kontrolou, žijte déle,“ říká profesorka Jitka Mlíková Seidlerová z II. interní kliniky FN Plzeň. A rozhodně nejde jen o heslo – vysoký krevní tlak totiž často přichází tiše, bez výraznějších příznaků, a přitom může mít závažné důsledky.
Hypertenze: Neviditelný zabiják
Možná vás občas bolí hlava, zatočí se vám svět, cítíte se nesví. Řeknete si – únava, málo spánku, stres. Jenže právě tyto nenápadné příznaky mohou být signálem, že něco není v pořádku. „Vysokým krevním tlakem trpí v Česku asi 2,2 milionu lidí. Odhaduje se ale, že dalších 700 tisíc o své nemoci vůbec neví,“ upozorňuje profesorka Mlíková Seidlerová.
Hypertenze přitom není jen číslo na tlakoměru. Pokud se neléčí, může vést k mrtvici, srdečnímu selhání, poruchám paměti, selhání ledvin nebo i zhoršení zraku. Někdy zasáhne nenápadně – třeba zhoršenou erekcí nebo komplikacemi v těhotenství.
Léčba, která má smysl
Dobrou zprávou je, že léčba vysokého tlaku je dnes velmi účinná – a často jednoduchá. Vedle léků hraje velkou roli i životní styl. „Máme k dispozici široké spektrum léků s minimem nežádoucích účinků, a většině pacientů umíme nabídnout individuální kombinaci, která funguje. Navíc existují i fixní kombinace více léků v jedné tabletě,“ vysvětluje odbornice.
V některých případech – zejména u tzv. rezistentní hypertenze – se nově využívá i přístrojová metoda zvaná renální denervace.
Doma s tlakoměrem: Kdy, jak a čím?
Vzhledem k tomu, že pravidelné preventivní prohlídky nepatří mezi české národní koníčky (podle údajů SZÚ na ně po 18. roce života přestává chodit polovina populace), je domácí měření tlaku velmi užitečné.
„K měření bychom měli používat kvalitní validovaný tlakoměr – například přístroje značky Omron s Intelli manžetou,“ doporučuje profesorka Mlíková Seidlerová. Na webu www.stridebp.org lze najít seznam dalších ověřených přístrojů. Důležitý je i správný způsob měření.
Jak na to? Tlak měřte ráno a večer, vždy dvakrát po sobě s odstupem 1–2 minut. A to po dobu alespoň tří dnů, ideálně sedmi. Výsledky si zapisujte, některé přístroje je ukládají už přímo do aplikací v mobilu. V domácím prostředí by průměrná hodnota neměla překročit 135/85 mm Hg. U lékaře je hranice o něco vyšší – 140/90 mm Hg.
Jedna vysoká hodnota není důvod k panice
Všichni to známe – špatná noc, stres v práci, nebo nám prostě není dobře. A když si zrovna v ten den změříme tlak, může být vyšší. „Náhodně zvýšená hodnota často není příčinou potíží, ale jejich důsledkem. Stresová reakce vyvolá aktivaci organismu a tlak vyskočí,“ vysvětluje profesorka Mlíková Seidlerová.
Co (ne)jíst a jak se hýbat?
Základem léčby i prevence je pohyb, zdravý jídelníček a omezení některých zlozvyků. Patří sem:
- pravidelná fyzická aktivita (např. 30 minut chůze pětkrát týdně),
- omezení soli v jídle,
- zdravé stravování (například středomořská dieta),
- omezení alkoholu,
- snížení hmotnosti,
- zvládání stresu.
„Nízkosacharidové diety jsou dnes populární, ale z hlediska kardiovaskulárního zdraví nemají jednoznačné výsledky – záleží na tom, jaké bílkoviny a tuky jíme,“ doplňuje lékařka.
Nejde jen o tlak
Cílem léčby není „jen“ snížit čísla na přístroji. Důležité je snížit celkové kardiovaskulární riziko. Proto lékaři sledují i další faktory – hladinu cholesterolu, cukru v krvi, případnou spánkovou apnoi a další onemocnění. „Nejde o to bát se léčby, ale komplikací. Včasná léčba nám může přidat klidně 7–14 let života ve zdraví – a to rozhodně stojí za trochu pozornosti,“ uzavírá profesorka Mlíková Seidlerová.
Možná právě teď je ten nejlepší čas vzít zdraví do vlastních rukou. Tak si dnes, třeba po snídani, změřte tlak. A udělejte malý krok k tomu, abyste i ve vyšším věku mohli bez problémů vyrazit na procházku, tancovat na plese nebo si jen bez zadýchání zavázat tkaničku.
