Ilustrační foto: pixabay.com

Taxistory: Průvodcem po Praze

4. 6. 2016

Můj příběh taxistory

Autor: Olga Štolbová

Hodnocení:

(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Anna Čípová 9.6.2016 06:07

Olinko, jak ráda bych se nechala povozit po Praze v tvém taxíku. Jsi neskutečně milá a přátelská. Díky, že jsi a já mohla být v tvé blízkosti v Loučné.

Elena Valeriánová 7.6.2016 16:52

A mně nějak zvlhly oči. V tvém vyprávění je láska a krása.

Helena Votíková 5.6.2016 16:26

Při čtení něčeho moc pěkného mi občas naskočí "husí kůže" a začne škrábat v krku. A to se mi právě, Olinko, stalo při čtení tvého článku. Moc hezké počteníčko. Díky.

Jiří Hudeček 5.6.2016 08:34

Moc krásně napsáno, rád bych byl tou rodinkou. Libore po Karlově mostě se nesmí jezdit.

Eva Mužíková 4.6.2016 21:18

*****,jak jinak

Alena Várošová 4.6.2016 20:26

Olinko,obdivuji Vás a hlavně to ježdění vpo Praze.To jste musela mít nervy jako špagáty. 5*

Lenka Hudečková 4.6.2016 17:57

Hezký článek Oli, já teda taxíkem nejezdím, ale s Tebou bych se i ráda svezla :-) *****

Naděžda Špásová 4.6.2016 17:36

Olinko, pořád nemůžu uvěřit, že jsi dělala taxikářku. Takoví už dneska nejsou. Rodinka měla štěstí. *****

Libor Farský 4.6.2016 14:53

Olinko, postrádám tam Karlův most. Nebyl?

Jarmila Peerová 2.4.2013 19:33

Vůbec mě to Olinko nepřekvapuje,že jsi se té rodině tak věnovala.O Tvé lásce k Praze vím,že jí dobře znáš je také jisté a protože jsi velmi milá a přátelská,je mi to vše naprosto pochopitelné...Jen mohu litovat,že jsem nikdy na podobně přátelského taxikáře nenarazila...díky za vyprávění.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Vůně léta: O letním snění

Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.

Dana Kolářová

Volha a já

„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha. Pracovala, a tady máte, jak jsem to tehdy vnímala, a jak to vidím dnes.

Zuzana Zajícová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová