Mnoha unikátními zákroky se může pyšnit pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM). Velmi významná jsou například jeho prvenstvím v transplantační medicíně. V roce 1984 zdejší specialisté provedli první úspěšnou transplantaci srdce v tehdejších socialistických státech. Pacientem IKEM byl i Jakub Halík, který loni jako první na světě žil bez srdce, které mu nahradily dvě pumpy. A mimořádně pozoruhodná byla i operace, která se konala před deseti lety, 3. dubna 2003: tým lékařů pod vedením Jana Pirka poprvé v postkomunistické Evropě použil pro záchranu pacienta mechanické srdce.
Dočasná pomoc před transplantací
Úžasný zákrok byl výsledkem programu „umělého srdce“, přesněji mechanické srdeční podpory. Ta je určena pro pacienty, pro které v dané chvíli není vhodné srdce k dispozici, jako přechodná podpora do transplantace. Prvnímu z pacientů posloužil v roce 2003 přístroj Thoratec VAD umístěný na břiše, v květnu téhož roku mu pak bylo úspěšně transplantováno srdce biologické. Přitom ještě před zákrokem lékaři dávali sedmapadesátiletému muži, kterému kvůli špatné činnosti srdce začaly selhávat i jiné orgány, jen několik hodin života. Zhruba pět milionů korun, které stály umělé srdeční komory, přípojné trubičky, pohonná a řídící jednotka zaplatila ze dvou třetin zdravotní pojišťovna, zbytek sponzoři.
„Prvního pacienta jsme dávali na umělé srdce v opravdu těžkém stavu, měl před sebou ne dny, ale jen hodiny života. Srdíčka od dárce se dočkal, žil s ním pak ještě více než rok, než dostal zápal plic, na který umřel," řekl profesor Pirk. Jeho druhý pacient, který se díky přístroji dočkal transplantace, žije s orgánem od dárce už deset let.
Díky programu se pak řadě nemocných vidina brzké smrti změnila v naději nejen na život, ale i na jeho kvalitní prožití. Profesor Pirk za uplynulých deset let voperoval už 274 srdečních podpor.
Další šance – speciální pumpy
Velkou šancí na záchranu života dávají pumpy zcela nahrazující srdce. Prvním takto léčeným pacientem se stal sedmatřicetiletý hasič Jakub Halík, jehož vlastním srdcem prorůstal zhoubný nádor a nedal se vyoperovat. Profesor Pirk se svým týmem muži nemocný srdeční sval s nádorem v dubnu odoperoval a nahradil ho přístrojem. První pacient na světě, který žil bez srdce jen s unikátní pumpou v těle, přežil zhruba 200 dní. Transplantace se už ale bohužel nedočkal, zahubila ho infekce.
Halíkovi byla voperována čerpadla HeartMate II, která lékaři v IKEM používají už několik let. Vždy dostávali ale jen jednu speciální pumpu, která měla zajistit činnost levé strany srdce. Tentokrát experti dva přístroje spojili, museli však jejich činnost sladit. Synchronizace přímo při operaci na sále trvala několik hodin.
Podle Pirka Halíkův případ přinesl poučení v tom, že i mechanické srdce, které nepracuje na principu pulsu, ale krev protéká nepřetržitě, může nahradit činnost biologického srdce dlouhodobě. Infekce, na kterou Halík zemřel, nesouvisela s přístrojem, ale s celkově těžkým stavem pacienta.
Mechanické srdce od počátků
po smělé vize budoucnosti
Mechanické srdce obvykle slouží k podpoře levé komory, která častěji selhává. Vůbec první umělé srdce voperoval do těla člověka v dubnu 1969 americký lékař Denton Cooley. Pacient Haskell Karp žil 64 hodin a potom dostal transplantát. Později ale zemřel na zápal plic. Na rozdíl od prvních modelů je zařízení všito do pacienta, ven vede jen kabel spojující ho s baterií. IKEM se podílí s americkými vědci na vývoji modelu, který bude menší a bude se snáze implantovat. Pacienti by ho mohli dostat už letos. Do pěti let by se mohly implantovat podpory, kdy z pacienta žádné kabely nepovedou a baterie se bude dobíjet přes kůži. Vizí budoucnosti je srdce z polymerů a organických tkání, které by regulovalo tlak a tep pomocí elektronických senzorů.
