Dcery a synové by měli po roce zase oficiálně poděkovat svým matkám za jejich starostlivost a péči. Na druhou květnovou neděli totiž připadá Den matek. Na tento svátek se připravili i květináři a obchodníci s čokoládou či dárkovými předměty.
Den matek se slavil poprvé počátkem 20. století v USA. O zavedení svátku začala od roku 1907 usilovat Ann Jarvisová. Druhou květnovou neděli pak Dnem matek prohlásil americký Kongres v roce 1914. Poté se svátek postupně rozšířil do dalších zemí. V prvorepublikovém Československu se o jeho zapsání do povědomí lidí zasloužila od roku 1923 prezidentova dcera Alice Masaryková.
Česko se k oslavám mateřského svátku vrátilo znovu po listopadové revoluci. Za socialismu ho totiž režim nahradil Mezinárodním dnem žen (MDŽ). Nyní znovu dělá Den matek radost nejen ženám, ale také prodejcům květin, čokolády a dalších lahůdek či různých dárkových předmětů. Podle většiny z nich bývají tržby vyšší než na valentýnský svátek zamilovaných či právě na MDŽ.
Mezi oficiální státní svátky v kalendáři Den matek v Česku nepatří, i když se několikrát v posledních letech objevil pokus o jeho zapsání. Podle navrhovatelů tam patří spíš než MDŽ, který je prý spjatý hlavně s komunistickým režimem. S tím nesouhlasí zástupkyně českých ženských organizací a poukazují na stoletou historii ženského dne. Míní, že druhá květnová neděle by měla připomínat nezastupitelnou roli matek, osmý březnový den zase boj za rovnoprávnost žen. Podle aktivistek je v kalendáři místo pro oba tyto svátky.
Den matek se připomíná po celém světě. Kvůli rozdílným tradicím a historii se ale slavívá v různých zemích v různých termínech. Druhou neděli v květnu matkám věnuje třeba Německo, Rakousko, Belgie, Dánsko, Itálie, Řecko, Finsko, ale také Austrálie, Brazílie, Čína, Japonsko, Kanada či Turecko. Argentina na matky pamatuje druhou říjnovou neděli, Polsko 26. května, Francie a Švédsko poslední neděli v květnu, Egypt a Maroko 21. března.
