Soutěž: "Vona je tlamatá!"

Soutěž: "Vona je tlamatá!"

10. 8. 2013

Vzpomínka víc jak padesátiletá. Na dvorku našeho velikánského činžáku se sešla obvyklá dětská sešlost. Kromě lítých turnajů ve skákání přes švihadlo nebo gumu, míčových her a jiných bohulibých kratochvíl jako hoňka a schovka a ožíraní okolních zahrádek, byla toho dne na programu licitace, komu se podaří na delší prázdninový čas vypadnout z domu. Hurááá, asi budu nejlepší, protože jedu nejen na jeden, ale rovnou na dva třítýdenní pionýrské tábory, ale i k babičce na vesnici. Jo a možná i na týden k tetě Bětě. 

A jdem na to. První tábor mám za sebou, a tak je čas na babičku. Bydlí na vesnici, kterou protéká potůček smrdutý močůvkou, takže se v něm ani letos,stejně jako loni, nedá cachtat, natož plavat. Koupaliště široko daleko žádné. Děda spí, dělá nočního hlídače v JZD a posnídal žejdlík ,,burčáku,, - jablečného přeslazeného vína, takže ho neruší ani moucha, co mu pochoduje na nose. Babičku brzo ráno vzbudila řízná dechovka z místních tlampačů. Když už určitě nespal vůbec nikdo kromě našeho dědy, oznámil tlampač, na které pole má babička, již připravená s motykou ke staru, vyrazit. V letu mi ještě stačila říct, že mám na plotně černou meltu, jelikož mléko nechci, a buchtu k snídani.Uvázala si šátek pod bradou na uzel a přidala se k jiným babkám, které se  vyrojily z každých vrátek.

Najednou bylo nějak moc ticho a sluníčko slibovalo pekelnou výheň. Náš domeček byl přímo na návsi, což byl plácek s pumpou, kam všichni z okolí chodili s kýblama pro čerstvou vodu a drby. Sedla jsem si na tu pumpu s meltou a buchtou a koukala do blba. Asi mi zrovna bylo smutno po té naší partě ze dvora a snila jsem o rybníku, kam jsme se chodili koupat s tatínkem, i bez něj. Vrzla vrata a hrne se ke mně babiččina sousedka, selka v domácnosti.

"No fuuuj, co ti ta tvoja babka nedá pořádně nažrat?!" A moje milované černé kafe chrstla do trávy.   ,, "Pod k nám!" Tomu se nedalo odporovat, ani bezednému kotli čerstvě nadojené. ještě teplé smetany od krav, které bučely ve chlévě. A k tomu ten nejtlustší chleba, jaký jsem kdy viděla, se sádlem a cibulí. 

"Až to sníš, možeš jet s Tondó na lucerku."  "Co to je lucerka?" Tonda se chláme a má ze mě srandu, že jsem debil z města. Nicméně mě naložil na trakař a vezli jsme se s kosou na políčko za vsí. V mžiku měl nakosenou obrovskou hromadu lucerky a mě ještě přihodil navrch a šupal s tím z kopce až na dvůr a tam mě vyklopil, jen těsně minul hnůj. Měl můj hluboký obdiv a uznání. Tak takhle silnej gentleman se na našem dvoře nenacházel. Běžela jsem o tom přemýšlet do babiččiné kadiboudy. To asi ta selská snídaně zanechala své následky.  Chutnala i psovi, který tam měl k mé hrůze vyhrabanou díru a čekal, co ze mě vypadne za dobroty. Fuj, ještě že nestačil schytat co padalo, jeho zuby nebezpečně klapaly příliš blízko mé zadele.

Pobledlá jsem se vrátila bloumat kolem pumpy. Ježíši, já chci asi domů. Proč si někdo jezdí k moři a já k babce?! Povídala mi, že mám dávat pozor na cestu, ať mě něco nepřejede, ti mladí jezdí prý jak blázni. He he, no jo, jeden traktor tu už dneska jel a teď jede druhej. Řídí ho brácha kamarádky. "Ahoooj, chceš se svézt?" Jasně, že chci a už se práší za kočárem. Pak jsme dojeli na velký širý lán za vsí a on mě frajer nechal ten traktor řídit. Co řídit! Já mu s ním celý den popojížděla a on ještě s jedním chasníkem vidlema nakládali vymlácenou slámu na valník, dokud nebyl plný a pak ho někde vyklopili a zase znovu až do večera. Božínku, to byla fajn zábava. Jen babka byla doma chuděra polomrtvá strachy, kde jsem zmizela. A co teprve, když se to dověděla. Na mé argumenty, že to byla naprosto bezpečná a užitečná zábava, neslyšela a usoudila, že jí to nevysvětluji, ale že jsem tlamatá. No a korunu všemu nasadil ten traktorista, když mi v konzumu koupil čokoládu,z čehož místní drbny usoudily, že mě miluje. Nebohá babka mě podrobila výslechu, co jsme na tom poli vlastně dělali, což mě urazilo a opět jsem byla tlamatá. Tak jsme šli s dědou obírat rybíz na rybízak, kdyby náhodou došel burčák.

Babička si asi notně oddechla, když mě vracela mamince s komentářem "já už ji tam víckrát nechci, vona je tlamatá!" Myslela jsem, že přilítne facka, ale maminka se smála a příští prázdniny jsem jela zase, byl tam přece Tonda a traktory. A ještě ke všemu jsem byla vítězkou na činžákovém dvorku - celé prázdniny fuč z domu.

 

Vybavujete si nějaký silný zážitek z prázdnin? Pokud ano, sepište jej a pošlete do naší literární soutěže na téma "Moje prázdniny". Vyhrát můžete digitální foťák a spoustu dalších cen. Více informací o soutěži najdete zde.
Moje prázdniny
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdena Proboštová
I když jsem byla ze vsi, tak jsem jezdila na jinou ves k babičce. Na začátku prázdnin mě tam máti odvezla a koncem prázdnin přivezla. Babička byla domkářka a tak chodila k sedlákovi pomáhat. Tam jsem poprvé viděla odstřeďovat mléko od 6 krav, jedla ten nejlepší tvaroh na světě namazaný na doma pečeném krajíci chleba a i když jsem chodila s babičkou pomáhat na pole při žních (podávala jsem povřísla) tak to byly ty nejkrásnější prázdniny, které jsem zažila. Navečer jel pacholek do potoka plavit koně a nás bral sebou (děti, protože nás tam takhle bylo víc - babičku ne). Takhle jsme se vyplavili i my a bylo. Dneska by mi v tom potoce nebylo vody ani po kolena, tehdy to byla kupa vody.
Věra Sehnalová
Něco z té tlamatosti mi zůstalo, to je pravda, ale na italky rozhodně nemám a na tržnici bych se neuživila. Děkuji vám za milé komenty a přeji vám aby vám pusa jela, a když ne pusa tak aspoň klávesnice, ať je tu co číst.
Zuzana Pivcová
Promiň, to blbne server, ne já. Vypadne, já to nahodím a on mi všechno provede, dokonce s časovým odstupem, znovu.
Zuzana Pivcová
Myslím, Věrko, že jsi zůstala tlamatá dodnes. O to lépe se hodíš do italského prostředí! :-D
Zuzana Pivcová
Myslím, Věrko, že jsi zůstala tlamatá dodnes. O to lépe se hodíš do italského prostředí! :-D
Helenka Vambleki
Nejdříve jsem četla bolestivé achich ouvej od Libušky Kozákové a málem bych podlehla depresi, ale tohle povídáníčko mne zase pěkně naladilo, pohladilo, máš nádherné vzpomínky a umíš je krásně hodit na papír, vlastně do klávesnice :-) A protože já byla hubatá taky a zůstalo mi to, tak se dovolím optat, jak jsi na tom s tou "tlamou" ty????? :-)
Věra Sehnalová
Tlamatá je zřejme odvozeno od tlama,huba, ústa...tedy babiččina varianta hubatá, odmlouvající.
Olga Štolbová
Nevím co znamená "tlamatá",je to drzá?
Olga Štolbová
Takové příběhy mám moc ráda.Neměli jsme žádné příbuzné na venkově a podobné prázddniny jsem nikdy nezažila.Dětské tábory byly také plné zajímavých zážitků,ale venkovská babička mi chybí.
Marie Novotná
Tohle mi připomělo moje útlé mládí.Byla to ,,pohádka".koně,traktory,práce na políčkách a příběhy babiček i sousedů-to se nedá zapomenout.Nikam jsem nejezdila,žila jsem v tomhle prostředí. Moc hezké vypravování.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.