Ilustrační foto: pixabay.com

Prázdninové setkání s realitou

20. 7. 2020

Toho roku jsme skončili devátou třídu a měli před sebou poslední prázdniny před velkým životní předělem, jehož význam jsme si uvědomovali jen pramálo. Daleko důležitější byly ty dva měsíce – jak si je co nejvíc užít?

Moje prázdniny Můj příběh

Autor: Zdeněk Huspek

Hodnocení:

(5.2 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 22.7.2020 06:55

Mládí a kola, to bylo fajn , užili jste si prázdnin. Je milé číst, kudy jste jeli na kolech, tato místa jsem také projížděla a ještě některá projedu, ale na čtyřech kolech. Na Favoritů jsem kdysi také jezdila.

Růžena Kuželková 21.7.2020 07:36

Díky za článek i když poněkud staršího data a pokud si p.Huspek k tomu vrátí,tak vězte,že jsem Vám jistě fandila i já na závodech,protože jste jezdili kolem našeho domu a my s "kámoškami"jsme se dívaly z okna.To jen malá vzpomínka na mládí.

Alena Vávrová 20.7.2020 21:59

Jani, měla jsem stejné myšlenky, když jsem tento hoódně starý Zdeňkův článek dnes našla. A také doufám, že je Z.H. jen hodně vytížený - viz jeho poslední příspěvek pro íčko.

Jana Šenbergerová 20.7.2020 17:12

Škoda, že už pan Huspek nepíše. Jen doufám, že to není ze stejného důvodu, proč už nepíše pan Štorch.

Miroslav Štorch 1.9.2013 15:49

Dobře popsaný dlouhý výlet na kolech. Také to znám u Blatné, Tchořovic a Strakonic. Dát si jako cílový bod místo pobytu nějaké dívčiny je dost naivní, zvláště když mají zesílenou ostrahu. Ale v tom věku je to opravdu setkání s realitou. :-) Stejně jako nečekané setkání se smrtí. To jsou vzpomínky na prázdniny z mládí okořeněné zážitky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Vzpomínka na Kutnou Horu

Jako hodně dětí i já trávila prázdniny u babičky a dědy a tyhle prázdniny zůstaly navždy v mých vzpomínkách...pravda, stýskalo se mi po rodičích, to si pamatuji taky dobře.

Jana Hošková

Vůně léta: O letním snění

Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.

Dana Kolářová

Volha a já

„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha. Pracovala, a tady máte, jak jsem to tehdy vnímala, a jak to vidím dnes.

Zuzana Zajícová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová