Ptát se lidí v referendu, zda by měl být Velký pátek státním svátkem, je asi zbytečné – podle dosavadních průzkumů je „pro“ přes šedesát procent populace, takže výsledek se nabízí sám. V poslední době ovšem o Velkém pátku začínají čím dál tím častěji hovořit i ekonomové a politici. Většina z nich by nový svátek přivítala, ale zároveň chtějí brát ohled na to, zda si může česká ekonomika v době evropské dluhové krize další den volna dovolit.
Velký pátek je svátečním dnem například v sousedním Německu nebo na Slovensku, ale zejména v katolických zemích na jihu Evropy. Sněmovna se ještě před minulými volbami měla zabývat senátním návrhem, který by Velký pátek mezi svátky zařadil, do voleb už ho ale projednat nestačila.
Politici jsou opatrní
K myšlence zavedení dne ukřižování Ježíše Krista jako státního svátku se kloní například předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová, jejím zastáncem je i předseda klubu poslanců TOP 09 a Starostů Petr Gazdík. „Když tak nad tím přemýšlím, a tato otázka se vracela v minulosti několikrát, tak se kloním k tomu, že by měl být státním svátkem,“ říká Němcová.
„Velikonoce jsou největší křesťanské svátky, a pokud kultura České republiky vychází z křesťansko-židovské tradice, tak myslím, že den usebrání by nám všem rozhodně prospěl,“ míní Gazdík. Podotýká však, že potřeba propočítat případné ekonomické dopady. „Současná doba si není ta nejvhodnější,“ připustil.
Podobný postoj zastává i předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka. „Osobně bych byl velmi rád, ale myslím si, že dnes není ekonomická situace na nové státní svátky,“ podotýká.
Ekonomové souhlasí
Ekonomové poukazují na zkušenosti ze sousedního Německa, které má svátků ještě víc a tamní ekonomiku to nepoškozuje. Například podle ekonomky Markéty Šichtařové by žádné vážné dopady nenastaly. „Jsem přesvědčená, že by to s ekonomikou udělalo jedno velké nic. Jestli máme svátků šest nebo 12, nehraje zase tak velkou roli,\" domnívá se. Svátků by podle ní muselo být mnohem víc, aby to to ekonomiku ovlivnilo.
Státní svátky snižují růst ekonomiky především kvůli výpadkům v průmyslové produkci. Mnoho podniků totiž během dnů volna zastavuje výrobu, pokud nejedou na specifický směnný provoz, a to způsobuje tuzemskému hospodářství miliardové ztráty. Na druhé straně však o svátcích výrazně roste spotřeba domácností, která tuto nerovnováhu vyrovnává.
„Osobně si myslím, že už není otázkou zda, ale spíše kdy bude Velký pátek do státních svátků zařazen. Momentálně by to byl příliš velký komfort a nepůsobilo by to dobře psychologicky, když stát zavádí úsporná opatření. Ale i recese jednou skončí a pak se politici jistě k této otázce vrátí,“ domnívá se ekonom Petr Kohout.
Zelený čtvrtek i Velký pátek vycházejí z křesťanské tradice. První připomíná poslední večeři Ježíše Krista s jeho učedníky, druhý pak Kristovo obětování se na kříži. Mezi státem uznanými svátky má Velký pátek například Británie, Irsko, Španělsko nebo některé skandinávské státy. Česko má nyní 13 státních svátků nebo volných dnů, jejich počtem je spíše na nižším evropském průměru. Norsko jich má například devatenáct.
