Sarin, nebezpečný nervový plyn, jenž nejspíš použil syrský režim prezidenta Bašára Asada minulý měsíc při útoku na předměstí Damašku, kde zahynulo více než 1400 lidí včetně stovek dětí, vyvinuli nacističtí vědci v roce 1938. Látku původně zamýšlenou jako pesticid použil režim iráckého diktátora Saddáma Husajna v roce 1988 k zabití tisíců Kurdů ve městě Halabdža. Tohoto paralyzujícího plynu, který nemá žádný zápach ani vůni, využila také sekta Óm šinrikjó ke dvěma útokům v Japonsku v 90. letech minulého století, napsala agentura AFP.
Sarin vdechnutý do plic nebo vstřebaný kůží zabíjí ochromením dýchacího centra centrálního nervového systému a paralyzováním svalů kolem plic. Následkem je smrt udušením. Sarin může kontaminovat jídlo či vodu, uvedlo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).
„Sarin je šestadvacetkrát smrtelnější než plynný kyanid. Kapička o velikosti špendlíkové hlavičky zabije člověka,“ uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO). Symptomy po vystavení účinku sarinu zahrnují nevolnost a prudké bolesti hlavy, rozmazané vidění, slinění, svalové křeče, zástavu dýchání a ztrátu vědomí.
Nervové plyny všeobecně působí rychle; k jejich výrobě přitom stačí jednoduché chemické techniky a levné, běžně dostupné ingredience. Vdechnutí vysoké dávky – zhruba 200 miligramů – sarinu, může vyvolat smrt během pár minut, kdy není čas ani na projevení symptomů, popisuje Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).
Při vstřebání kůží trvá smrt déle a první příznaky se mohou objevit až po půl hodině, ovšem pak následuje rychlý nástup účinku. I v případě, že svou oběť nezabije, může sarin způsobit trvalé poškození plic, očí a centrální nervové soustavy. Tento plyn je těžší než vzduch, a tak se může nad oblastí držet až šest hodin v závislosti na počasí.
K nejhoršímu sarinovému útoku došlo v březnu 1988 v severoiráckém městě Halabdža, kdy zemřelo až 5000 Kurdů a 65 tisíc dalších bylo zraněno. Irácká armáda tehdy použila směsici chemických látek obsahujících sarin, yperit a možná i nervový plyn VX, který je ještě desetkrát účinnější než sarin. Šlo o nejhorší útok chemickým plynem proti civilistům.
Sarin také zabil 13 lidé a zranil 6000 dalších, když ho stoupenci japonské sekty Óm šinrikjó v březnu 1995 vypustili v tokijském metru. Sekta rovněž použila stejnou látku o rok dříve k útoku v japonském městě Macumoto, při němž zemřelo sedm lidí.
Název sarin dostala látka podle jmen chemiků, kteří ji náhodně objevili: Schrader, Ambros, Rüdiger a Van der Linde. Vědci se snažili vytvořit silnějšího pomocníka v boji proti plodinovým škůdcům, ale látky se poté chopila nacistická armáda a vytvořila z ní strašnou chemickou zbraň.
