Sáňkování povoleno! (soutěž)

Díky za hezké čtení.Nejlíp se sáňkovalo na aktovkách.

Děkuji vám za milé komentáře a všem přeji hezké dny.

Zimní čas dětství zůstal v každém z nás.Dětství jsem prožila v centru Plzně,kde jsme měli vše,co k zimním radovánkám patřilo,i když na zimní stadion bruslit a sáňkovat na kopce za ním,to jsme si museli kus dojít,ale klouzačky v místě,kde se dnes jedná,jestli postavit nové nákupní středisko po zbouraném kulturním stánku,na tom místě byly takové svahové klouzačky,kam si opravdu troufli jen ti neodvážnější,já si tam například úplně prošoupala tenkrát nové rukavice,ono to sject vestoje,to bylo velké hrdinství,myslím,že jsem to párkrát sjela,ale radši jsem sedla na bobek a prošoupala jsem si rukavice.

Já si kromě sáňkování , lyžování a bruslení vzpomínám také ráda na jízdy na klouzačce. Byla u nás v městečku docela velká, oblíbená stráň, kde větší kluci i dospělí chlapi vyrobili klouzačku. My malí jsme jezdili po zadku, úspěch byl sjet i na bobku, ale jet vestoje, jako oni, o tom jsme si mohli nechat jen zdát. To každého umělce provázel v závěru potlesk.

Moc hezké.Připomělo mi to mládí,jen s tím rozdílem,že na vesnici to bylo,,sáňkování" většinou na víku od mlékárenské konve,igelitových pytlích a nebo jen boty.Ale to nám to frčelo,že??

Pěkně napsaný příběh, který jsme prožívali podobně asi všichni.

Ano Dani, tepláky obalené sněhem, uhelné prázdniny. Tohle jsem také prožívala i když část ještě za války, takže jsme někdy, za náletu, museli nechat všech her a utíkat do krytu.