To byla móda!

To byla móda!

29. 3. 2014

Ano, na počátku byly štráfkaté punčocháče se záhy vytlačenými koleny, hubertus, velká pletená čepice od babičky, pod kterou se vešly i mé dlouhé copany, pletené palčáky, tepláky a gumáky, do nichž se v zimě do sněhu nosily ještě bačkorky nebo papučky s přezkou. Žádný mindrák, protože takhle chodily téměř všechny děti. Móda v 50. letech u nás na maloměstě asi opravdu neměla místo.

A pak moje puberta v těch "zlatých šedesátých". Maminka vdova a my poloviční sirotci. Hodně málo peněz, na oblečení nezbývalo. Nosila jsem přešité paleto po dědovi, nepadnoucí vlněný kostým z bazaru, zelené manšestráky od pánského krejčího a k nim zapínací modrý svetřík. Vyslechnutá poznámka spolužaček, že "zelená a modrá pro blázna je dobrá", zanechala v křehkém sebevědomí velkou trhlinu. K tomu 42 kilo živé váhy na 173 cm vysoké kostře a pracně vypodkládaná podprsenka velikosti nula. A náhle objev britské modelky s přezdívkou Twiggy a přeměna ošklivého káčátka v..., no, řekněme, alespoň v normální kačku. Nástup minisukní, které jsme loudily na naší mamince, schopné amatérsky šít. I přes její nesouhlas sukně kratší a kratší a i zlomené sebevědomí pojednou zaskočila překvapivá poznámka: Hele, vždyť ta Zuzana má docela hezké nohy!

A nástup normalizačních 70. let a labutí píseň tolik milovaných minisukní. Midisukně, přidávající na věku. Široké zvonové kalhoty, kazaky a kombinézy. A první bony a za ně první džíny Wild Cat z Tuzexu. Džínový maxikabát, budící zájem příslušníků VB, že se podivně potuluji po ránu na ulici, zatímco řádní občané jsou už v práci (já jsem totiž na jazykové škole učila až odpoledne). Jinak jen fronty, alespoň na úplety a trička z Jitexu Písek na výstavě Země živitelka.

A pak už šedá 80. léta, pro mě jakási krize třicátnice. Ani dívka, ani pořádná žena, směs džínoviny, semiše, vlny, dlouhých a krátkých vlasů, pokus o návrat minisukní, a otazník, kam to povede dál, když jsou všude poloprázdné regály. Tak alespoň boty z NDR západní značky Salamander a rovněž jejich džíny Wisent, vzdáleně připomínající ty originální.

Polistopadová 90. léta vnesla do šatníků barevnost, právě tak, jako do života. A já jsem se s novým zaměstnáním vrhla jako čtyřicátnice do světa, včetně světa oblečení, jak jen mi peníze stačily. Po počáteční euforii jsem si však zvykla na určitý styl, na určité barvy, hlavně oranžovou, které jsem si oblíbila, a přestala být "otrokyní módy".

Dnes je mi zase o 20 let více. Pojem "móda" asi u mě nemá to správné místo právě tak, jako v dětství. Ani nevím, co se právě "nosí". Ne, že bych nechtěla vypadat dobře. Ale spočívá to v něčem jiném. Jsem a myslím, že už zůstanu svá. Nosím to, v čem se cítím dobře. Nevadí mi, co nosí jiní, a myslím, že je to vzájemné.

Fandím však projektu i60 a přeji ženám, které se o něj zajímají, hodně radosti a sebeuspokojení ze své osobnosti. Zuzana.

Zajímala či zajímá vás móda? Co jste nejraději nosili v mládí? Jaká módní ikona vám nejvíce utkvěla v paměti? A co si myslíte o dnešních módních trendech? Pošlete jakýkoli příspěvek na téma týdne: móda. Nejzajímavější příspěvky oceníme!
móda
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Olga Štolbová
Podobně jsem oblékala má dítka, ale zimní trika od nohou až ke krku s knoflíky na zádech pro předškolní i školou povinné děti z třicátých a čtyřicátých let možná pamatuje málokdo, to byl také zážitek.
Hana Práglová
Díky Zuzko . Je to moc fajn zavzpomínat na "staré dobré časy,
Pavla Vítková
Mě se moc líbí, jak dokážete své bezvadné texty často doprovodit i vlastními fotografiemi. Vyhledat fotky, převést je přes scan do počítače, přiložit k článku, je to všechno jistě dost pracné, ale vy si dáte tu práci a pro nás je to moc pěkné čtení. Díky
Jindra Šiklová
Paní Zuzanko, lépe jste to snad už ani napsat nemohla. Každé slovo jakoby vystihovalo i moje léta od 50. let až po dnešek. Na chvíli jsem se ponořila do vzpomínek až jsem vyplula do dnešní doby. Bylo to prima vzpomínání, ale i tahle doba mého důchodového věku vůbec není špatná...
Jana Šenbergerová
Jestli se mnou někdy něco cloumalo, tak móda to určitě nebyla. Maminka uměla dobře šít, ale byla velmi konzervativní, takže na mini jsem mohla zapomenout. Možná i proto moje první minišaty byly svatební, přestože většina nevěst touží po dlouhé róbě. Móda se všemi módními detaily mě nechává klidnou, nikdy jsem netoužila nosit co, co nosí většina. Když jsem si nějaký kousek ze svého šatníku oblíbila, nosila jsem ho doslova do roztrhání. To ostatně dělám dodnes. :-) To mi ovšem vůbec nebrání fandit modelkám i60.
Věra Sehnalová
Zuzanko, jako bych se videla....moc hezky jsi to napsala, mam k mode stejny vztah, akorat barvu mam rada jinou

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.