Není nad úsměv

Hezký a optimistický článek.

Ano, s úsměvem jde všechno lépe... Tento článek je nový, ale pokud si přečtete první článek na íčku od paní Daniely z 31.3.2014 s názvem "S nadějí, láskou a vírou to lze", bude vám hned jasné, jak to u paní Daniely vše bylo. Klaním se hluboce před touto vitální dámou a děkuji za její články.

Dnes jsem na FB opět obdivovala akrobatické výkony paní Daniely Radkové a poslal jsem jí info, že na portálu i60 vyšel jeden z jejích článků a s napětím čekám na zpětnou vazbu. To, co paní Radková prezentuje na svém profilu je zcela ojedinělé pro ženu jejího věku.

Tak asi paní autorka v šedesáti dojížděla od Opavy, v sedmdesáti bydlí v Praze. S úsměvem jde všechno líp:-) díky

Zajímavý článek naplněný všemi možnými strastmi, které mohou a mnohdy potkaly nejednu ženu. Nevím, zda jde o stejnou ženu, která zveřejňuje každý den na svém profilu na FB všemožné aktivity, účast v taneční soutěži v Praze, povalování se úsporně oděná ve sněhu nebo ve vaně plné ledové tříště jen kloboučkem ve tvaru zvonečku na hlavě, tančí v ranní rose v oděvu víly a nemohu neupozornit na úžasně naaranžované mísy s vegetariánskými lahůdkami až oči přechází. Tím, že se s ní na FB setkávám pravidelně mi připadá důvěrně známá. Poprvé zaznamenávám její literární tvorbu, ale podle přiložené fotografie jde o onu úžasnou taneční vílu z FB.

Článek je opravdu deset let starý, je ale moc hezký a jsem ráda, že na něj konečně došlo. Za deset let se toho změní hodně, ale naplňuje mě to nadějí, že i na mé starší články jednou dojde :-)))

Článek je deset let starý a snad tím vznikla ta nedorozumění.

Pěkný článek. Člověka zocelí životní zkušenosti a úspěšné překonání negativních událostí (rozvod, úmrtí, finanční bankrot, překonání těžné nemoci apod.), protože pak v důchodovém věku se již na vše dívá z nadledu a právě i s úsměvem. Přece každý krásně prožitý den je dobrý a lze se z něho jen radovat. Jinak uživatelka Daniela R. opravdu neexistuje???

Danielo, právě jste se zasloužila o úsměv na mé tváři. Máte toho za sebou požehnaně. Ale to tady asi nejeden z nás. Dobrého I zlého. Když jsem se jako dítě něčemu příliš zpěčovala, říkali mi: "Jen počkej, on tě život naučí." Jsem docela učenlivá, takže mě opravdu naučil, že všechno zlé je k něčemu dobré. A to "nejhorší", co přijde nakonec, se ukáže být nejlepším. Proto nemám žádný důvod neusmívat se. Ať se vám i nadále daří užívat všech darů, které nám život přináší.

To je pravda, teď na to koukám taky...nicméně příběh je to silný.