Ilustrační foto: pixabay.com

Soutěž: Poprvé na zaoceánské lodi

1. 3. 2016

Můj příběh

Autor: Ludmila RÁBLOVÁ

Hodnocení:

(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Lancová 3.3.2016 16:10

Velmi pěkně popsaný krásný zážitek. Gratuluji. :-)))

Zuzana Pivcová 2.3.2016 19:26

Znám asi 3 lidi, kteří obdobnou plavbu absolvovali a nemohli si to vynachválit. Je ale pravda, že byli o něco mladší. Tím víc Vám fandím , a když budete mít příležitost, proč byste nejela poprvé zase někam jinam? :-)

Anna Potůčková 2.3.2016 15:56

Tak takový dárek by se mně také líbil, jen bych se bála nějakého neštěstí na moři

Hana Rypáčková 2.3.2016 14:40

Věřím, že se na cestu hezky vzpomíná....

Růžena Antlová 2.3.2016 13:04

Splněný sen zahřál u srdíčka protože byl darovaný s láskou pro maminku od dcer

Alena Várošová 2.3.2016 11:56

Milá paní Ludmilo,splnil se Vám životní sen a to je důležité.Hezky jste to napsala.

Ladislav Vesecký 2.3.2016 10:42

Od srdce přeji. Super dárek.

Helena Votíková 2.3.2016 10:40

Paní Ludmilo máte báječné dcery. Čtu a usmívám se. Nádherný dárek a krásné poprvé.

Eva Mužíková 2.3.2016 10:26

Paní Ludmilo, tak to je opravdu krásné : " POPRVÉ ". Skláním se před Vaší odvahou, já bych asi takovou plavbu na otevřeném moři nezvládla, přestože toto vždy bylo i mým snem.. Přeji Vám hodně dalších splněných přání ...

Jana Šenbergerová 2.3.2016 09:41

A pak že sny se plní jen o Vánocích ... Takový krásný zážitek a vzpomínky už vám zůstanou. Je hezké, že jste se s námi o něj podělila.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Vůně léta: O letním snění

Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.

Dana Kolářová

Volha a já

„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha. Pracovala, a tady máte, jak jsem to tehdy vnímala, a jak to vidím dnes.

Zuzana Zajícová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová