Napsal jsem tady před pár dny článek o bývalých mořích na území Čech a Moravy v době kambria a křídy. A všichni víme, jak v současnosti turisté z Česka putují k mořím stovky i tisíce kilometrů. Ale vynechal jsem úmyslně nedalekou budoucnost, která není pro lidské osídlení těsně u moří příliš příznivá. Možná se časem moře k našemu území opět přiblíží.
Po nás potopa
Zmrzlá voda uložená v ledovcích Arktidy i Antarktidy taje překvapivě rychle, i když to řada politiků veřejně nechce pokrytecky přiznat. Popírají úmyslně objektivní vědecká fakta, protože pak mohou tvrdit, že lidská k přírodě bezohledná průmyslová činnost může pokračovat. Bez ohledu na změny v životním prostředí. Je to přesně přístup politiků - teď si nahrabeme zisky a po nás nastane doslova " Potopa". Úmyslně neuvažují o tom, v jaké stavu zanechají naše životní prostředí pro další generace. Oni si ten svůj krátký život necelých sta let chtějí užít v pohodlí a luxusu na úkor svých dětí, vnuků a pravnuků.
Snímky z kosmických satelitů ukazují úbytek ledovců nejen na obou pólech zeměkoule, ale i ledovců ve vysokých horách - Alpách, Andách i Altaji a Himálaji. Odtávání ledu je daleko větší než přirozené jarní tání. Navíc s příchodem zimy se množství ledu neobnovuje. Příčinou je zvyšování průměrné teploty zemské atmosféry, která narůstá rychleji, než vědci odhadovali. Početní stavy některých živočichů závislých na ledové pokrývce se začínají snižovat - například lední medvědi pomalu vymírají. To je pro mnohé státy okrajový problém. Ale pro velkoměsta blízko pobřeží moří nastává silná hrozba zatopení v příštích desetiletích. Londýn, Amsterodam, Oslo, Stockholm, Helsinky, Peterburg, Hamburg, Benátky, Lisabon a mnohá další v Evropě. Z dalších světových velkoměst ve světě jsou toTokyo a Jokohama, Hongkong, Šanghai, Bombay, Sydney, Kapské město a řada dalších.
Povodně 2014
Více se lidí nyní dotýkají aktuální silné povodně 2014 v Srbsku i Bosně a Hercegovině. Povodně zasáhly i Slovensko a Podkrkonoší u nás. V Česku se nezapomnělo na povodně v letech 1997, 2002. Pro vyšší teplotu zemské atmosféry se odpařily do ovzduší z oceánů a moří miliardy tun vody navíc. Větry ženou mnoho tun vody v oblacích nad pevninu. Proto trpí mnoho zemí častěji povodněmi po přívalových deštích než v dřívějších desetiletích. Už to vzaly v úvahu i pojišťovny a zvyšují na celém světě pojistné na poškození objektů větry a povodněmi.
Projekty na záchranu pobřežních měst
Každý rok dochází k pravidelnému zaplavování italských Benátek (video) a turisté tam chodí po připravených dřevěných lávkách na zatopeném náměstí sv. Marka. Berou to jako turistickou zvláštnost. Ale při zvýšení hladiny moří o několik metrů by lávky nestačily a došlo by ke zničení historických památek uchovávaných po tisíciletí. Uvažuje se o stavbě přehrady v Gibraltarském průlivu, aby vody Atlantického oceánu napájené z tajících pólů a ledovců Grónska nezatopily města na pobřeží Středozemního moře. Projekt je již hotový, ale stál by miliardy eur.
Byl jsem několikrát v Nizozemsku a tam je opravdu velká část území pod úrovní hladiny moře. V roce 1953 příliv moře a jarní tání způsobily v "Holandsku" zatopení přes 1000 kilometrů čtverečných polderů, bylo zničeno 10 000 domů a 35000 objektů bylo poškozeno. Evakuováno bylo přes 70000 lidí a bohužel 1836 lidí zahynulo. Nový systém hrází sice zabraňuje vodě z běžných mořských bouřích proniknout do vnitrozemí, ale při zvýšení hladiny Severního moře o několik metrů by ale byly nedostačující. Evakuace obyvatel z pobřežních měst do vnitrozemí na celém světě bude v budoucnu jistě velmi nákladná a ekonomicky náročná. I když naše generace se toho asi nedožije. Ve Francouské Polynésii byl natočen dokumentární film, kde jsou zatopené Tichým oceánem restaurace, ve kterých seděli turisté u pobřeží ještě před deseti lety. V Polsku vlny Baltského moře ubírají po desetiletí stovky metrů písečného pobřeží a musí se provádět stavební opatření proti erosi půdy mořem. Do podobných projektů se investují velké částky na celém pobřeží Evropy.
K Baltskému moři máme z Čech nejblíže - z nejsevernějšího českého Šluknovského výběžku do polského Szczecina (Štětína) necelých 400 kilometrů. Naštěstí máme v Čechách minimálně 115 m nadmořské výšky na Labi - státní hranice ve Hřensku. Zatím sem k nám moře nevystoupí.
Nesmíme myslet na nejhoší varianty z katastrofických filmů, kde se předvídají ničivé následky dopadu velkých asteroidů do moří a případně i na pevninu. Musíme doufat, že zvyšování hladin moří bude pomalé.