Jsme přece ty a já

Jsme přece ty a já

28. 6. 2014

My nejsme tamti dva,
jsme přece ty a já,
touhy v mé hlavě zvoní
a čas mě nedohoní,
jen vrásek přibývá.

Z nás nikdo nebyl host
a všeho bylo dost,
objetí místo díků,
vyznání na jazyku
a mezi city most.

Dialog, co tu byl,
se v ticho proměnil,
rozpaky v těle dvojím
a já se náhle bojím
společně cizích chvil.

 

Moje poezie
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jiří Libánský
V životě se stále něco mění k horšímu to ale nutně není jen z obavou vždycky čekáme na něco, co ještě neznáme třeba se právě něco tvoří co do hloubi se více noří

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.