Kouzlo časů minulých:
gymnázium

Kouzlo časů minulých:
gymnázium

6. 8. 2014

Zkuste sáhnout po albu nebo jen tak v šuplíku pohozené fotografïi svých spolužáků, které jste viděli naposledy třeba před šedesáti lety a nastartujete paměť, která kupodivu nefunguje na to, co jste chtěli udělat před pár vteřinami, ale která vám ochotně poslouží při identifikaci spolužáků ze vzpomínaných časů. Také jsem tak učinil a vrátil se do doby, kdy jsem končil primu na gymnáziu. Garzina, Palacký, Jemelík, Klouzal, Machačík, Filák, Cihlář, Pecha, Bureš... a profesoři Dlask, Bureš, Kubeša...

Tenkrát po válce bylo gymnázium školou, která měla zvuk a nebylo jednoduché se do ni dostat. Díky tomu, že jsem měl přečteny už "hory" knih, měl dobré výsledky na obecné škole a hlavně zkoušky na gymnázium jsem udělal "levou rukou", stal jsem se v roce 1947 žákem gymnázia ve Valašském Meziříčí. A spolužáci? Synové doktorů, advokátů, továrníků, ale nejméně polovina z rodin chudých jak kostelní myš, k nimž jsem patřil i já. Profesoři původ nerozlišovali a spravedlivě hodnotili znalosti nás, primánků.
Profesor Bureš nás učil hudební výchovu. Strašně koktal a měli jsme co dělat, abychom mu rozuměli. Vůbec to neplatilo, když se pustil do zpěvu, a to on rád. Jako chudý student jsem měl možnost učit se bezplatně na nějaký nástroj. Navrhl mi klavír, ale když trojúhelníkem změřil prstový rozsah, tak mně sklaplo. Tři centimetry pod normu.
Úspěšný jsem byl u profesora Dlaska. Učil nás češtinu a vyžadoval perfektní znalosti. Jednou jsem něco neuměl a když se mně zeptal proč to neumím, odměnil moji vyhýbavou odpověď fackou, po které jsem okamžitě dosedl do lavice. Přesto jsem ho měl nejraději. Psali jsme často slohové úlohy a když jsme je dostali zpět po opravení, bylo vidět, že si s nimi dal pan profesor pořádnou práci. Špatnou i dobrou stylizaci opravoval na pravé části stránky sešitu tak, že hodnocenou větu označil vlnovitou čarou (špatně) nebo čarou rovnou (dobře). Zdůraznění pak vyjadřoval počtem čar vedle sebe. A mně se líbily ty rovné čáry, a tak jsem se snažil a snažil.
Profesor Kubeša byl už tenkrát velmi známý sběratel valašskýchn písní, které byly i několikrát vydány. Mimochodem je pochován v rožnovském skanzenu poblíž Emila Zátopka. Učil nás dějepis a říkali jsme mu Májíček. Začal třeba u Karla IV. a skončil na Valašsku. Tak to bylo pokaždé. Byl to zapřisáhlý starý mládenec a nějaká žena jej uhnala až když se chystal do důchodu.
Na přírodopis jsme měli profesora Svobodu, a to byl fanatik na houby. I jeho výklad přírody končil podobně, skoro vždy v lese. Poznávat houby jsme se naučili jako když bičem mrská, všechny to bavilo a na jaře a na podzim jsme povinně nosili do hodiny vzorky z lesa a byly to mnohdy i rarity, o které dnes nezavadíš.
V osmačtyřicátém jsme ještě nastoupili do sekundy, ale v následujícím roce přišlo takzvané sjednocení školství a nás přeřadili do měšťanky. Terciáni mohli gymnázium dokončit. Bylo nám smutno, na měšťance jsme však byli skoro všichni jedničky. A začali jsme posuzovat nové pořádky ve státě.
Kouzlo časů minulých
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marcela Zvadová
Já jsem maturovala v roce 69 na Střední všeobecně vzdělávací škole /tak se to jmenovalo SVVŠ/, ale všichni říkali gymnázium Hellichova,Praha. Byl tam vyhlášený dramatický kroužek, mnoho herců našeho věku tam studovalo.Jména profesorů mám stále v hlavě.V listopadu jsme měli setkání v Praze po 45 letech od matury.Dorazila většina a dozvěděla jsem se, že jedna spolužačka zemřela v mladém věku. Jinak se všichni držíme Všechny spolužačky i kluky jsem poznala. Bylo to nádherné a dojemné setkání,po tolika letech. Lidi z ročníku se tehdy rozprchli po světě a teď přijeli na setkání ze všech koutů světa.Jejich vyprávění by bylo na knihu.
Helenka Vambleki
Maturovala jsem v 1973 na čtyřletém Gymnáziu P.Bezruče ve FM . Pak jsme se několikrát rok co rok sešli a najednou šlus. Díky moderním technologiím se nám podařilo konečně loni sejít po čtyřiceti letech od maturity. Já jsem to moc daleko nedotáhla, ale máme v našich řadách herečku, zubaře, lékařku, několik profesorek, učitelek, právničku...Našich třicet maturantů má dohromady asi padesátku dětí a další padesátku vnoučat. Některé se vůbec nevdaly, jiné jsou rozvedené či už jsou vdovami. Loni jsme si slíbili, že už se teď budeme scházet častěji.......ale asi zůstane jen u slibů
Milada Salajková
Ve třídě nas bylo 23. Po prvnim pohřbu jsme se shodli., že se budeme "srážet" každoročne. Přijde nás tak 12-14 a ted, 51 let od matury , se rozcházíme po půl noci. Scházíme se i v domech, vinných sklípcich spolužáků. Tak si pfejme ať nám to vydrží co nejdéle.
Zuzana Pivcová
Promiňte překlepy, "chodila jsem do tříleté ....", "vlastně myslím...".
Zuzana Pivcová
Pane Kašíku, vyprávíte moc hezky. Sama jsem také hodně vzpomínala na školu, když tu bylo týdenní téma Škola, proto se nechci opakovat. Organizační změny ve školství mě také neminuly. V 2. polovině 50. let jsme v Lomnici nad Popelkou napřed spadali pod osmiletou střední školu, pak z nás se staršími studenty udělali jedenáctiletou střední školu a vzápětí pak základní devítiletou školu. To vše asi během 2 let. Gymnázium mě minulo. Chodila jsem do do tříleté střední všeobecně vzdělávací školy. Po nás už bylo studium čtyřleté, ale zase základní škola jen osmiletá, vlastně maslím zprvu, jak kdo chtěl, 8 nebo 9 let. Když jsem byla na střední škole, v té době se přestalo učit v sobotu. Taky už jsem pamětnice.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.