Zuzana Pivcová
21.5.2023 11:10
Jarko, Tobě jako člověku fandím od první chvíle, co Tě znám. Jsi neskutečně pozitivně silná, zdravotně, pracovně, lidsky, mnozí ani nevědí, protože o sobě a svých problémech či naopak úspěších vůbec nereferuješ. Příspěvek je původně, jestli se nepletu, 9 let starý, čas letí, věci se mění, ale Ty niterně ne. Díky.
Libuše Heulerová
20.5.2023 17:42
Jarko, jsi bezva odvážná holka do nepohody...
Jana Jurečková
28.6.2022 02:18
Také si vzpomínám, že jsem po revoluci přišla o práci. Musela jsem podepsat dohodu. Nic nepomohlo, ani moje prosba, že mě práce baví a nemám v úmyslu si hledat druhou. Měla jsem štěstí a našla si místo zapisovatelky na soudě...Vás ale obdivuji v tom, že jste našla odvahu se osamostatnit, založit cestovní kancelář, ne každému se to podaří.
Jarmila Komberec Jakubcová
28.6.2022 00:09
Pamatuji na první moje setkání íčkařů v Havl.Brodě, které jsi Jaruško organizovala a bylo to moc pěkné. Jsi výborná organizátorka a skvělý člověk.
Marie Faldynová
27.6.2022 22:46
Jsem opravdu ráda, že všechny těžkosti nakonec dobře dopadly. Je mi smutno z lidí, kteří dovedou takhle podrazit. Ale konec dobrý - všechno dobré.
Jitka Hašková
27.6.2022 20:30
Jarko, jsi úžasná bojovnice. Gratuluji k úžasnému výkonu.
Eva Mužíková
27.6.2022 20:30
Jarko, tak takové kotrmelce píše opravdu jen život. Jsi bojovnice, Tvé rozhodnutí se založením cestovky obdivuji, smekám... zkrátka jsi super " baba", tak ať se vaší cestovce daří ve všech směrech.
Marie Ženatová
27.6.2022 19:47
Milá Jaruško, také jsem si velmi ráda přečetla Tvůj dřívější obdivuhodný článek. A dodatečně Ti blahopřeji k tomu, jak se Ti podařilo Tvůj pracovní život výborně zvládnout*
Marie Měchurová
27.6.2022 17:05
Jarko, klobouk dolů, jak jsi to zvládla. Taky jsem před padesátkou přišla o práci. Dalo mi to hodně zabrat najít novou. Nakonec jsem byla spokojená, stejně, jako Ty. Život je boj.
Naděžda Špásová
27.6.2022 16:56
Jarko, nebyla jsi v tom sama. V r. 1995 jsem po 15 letech odešla z Oděvů, kde jsem byla v obchodním oddělení. Když jsem hledala práci, tak už jsem buď byla stará, nebo navyklá na komunistické móresy. V KSČ jsem nikdy nebyla. Taky jsem docela dlouho hledala práci, tak vím jak ti bylo. Dvě děti, manžel pracoval v kultúře, peníze nic moc. Párkrát jsem ještě měnila zaměstnání a s prací jsem definitivně sekla po vážné nemoci v r. 2010. Takovou úlevu jsem nikdy předtím nepoznala. Můžu s klidným svědomím říct, že jak jsme na tom finančně teď jsme nikdy předtím nebyli.
Načíst starší příspěvky