
Své dvojče jsem hledala 40 let
3. 9. 2014
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
Hana Práglová
28.6.2015 22:44
Až začnete s "filmováním".ráda se přidám.Kdysi dávnio jsem zde psala,jak jsme po X letech náhodou potkala a poznala svého otce.Své sourozence jsem hledala víc než 40 let.Podařilo se!!Ale zklamání,které se tím i dostavilo,nebylo nijak závidění hodné.S jednou sestrou jsem sice v občasném aspoň písemném styku,další 2 sestry se snaží tvrdit,že si něco snad vymýšlím.A to jsme si podobné skoro jako vejce vejci...
Marie Foltýnová
4.1.2015 10:26
Čtu příspěvek,Své dvojče jsem hledala 40 let.Tak to mi připomíná příběh mojí nejlepší kamarádky,se kterou jsem vyrůstala.Kamarádka nemohla mít děti.Podstoupila řadu nepříjemných a bolestivých vyšetření.Nepomohlo nic.Tak se s manželem rozhodli,že adoptují dítě.Navštívili nedaleký dětský domov a ředitelka jim nabídla k adopci dvě sestry.Říkala ale,že málokdo chce rovnou dvě děti,aby se rozmysleli.Tak ona i s manželem několikrát domov navštívili,aby se s dětmi obeznámili.Když mi vyprávěla dojmy z návštěv,jak děti volaly.Mě si vezměte,tak jsme plakaly obě dvě.Nakonec kamarádky manžel prohlásil.Když už si máme vybrat,tak si vezmeme obě dvě a bylo rozhodnuto.Děti byly as tak 6 až8 leté.Začaly chodit do zdejší školy,našly si zde kamarádky a rodiče je milovali,jako by byly jejich vlastní.Roky ubíhaly a holky dospěly.Ta starší se dala na studium a ta mladší se vyučila kuchařkou.Dnes už mají své rodiny.A moje kamarádka a její muž mají pět vnoučat.Ta starší dělá daňovou poradkyni a dotáhla to až na inženýrku.Kamarádka jim nabídla,jestli nechtějí poznat svoji biologickou matku.Zamítly to s tím,že ti co je vychovali jsou jejich rodiče,vlastní matku nechtěly vidět,asi měly na ni špatné vzpomínky z ranného dětství.Našli se i tací,co jim říkali,že jsi se na to dala jsou to cizí děti.Kamarádka z takových řečí byla špatná.Tak jsem jí říkala.Není rodič ten co porodí a odloží,ale ten kdo je vychová tak jsou to Tvoje děti a z hloupých lidí si nic nedělej.I já sleduji pořad Pošta pro Tebe a někdy si i popláču a nemůžu pochopit,jak může matka,která nosí dítě pod srdcem 9 měsíců odložit někam do kontejneru ,nebo na smetiště toho malého tvorečka,který je tak bezbranný.
Marie Starová
6.9.2014 07:15
Pořad "Pošta pro Tebe" v televizi jsem pravidelně sledovala od jeho prvních krůčků. Silně mě oslovil. Těch mých slziček z těch dojemných setkání bylo hodně.. Nakonec jsem je písemně oslovila. Odpověď nepřišla. Pochopila jsem, že to nebylo v jejich silách, tak složitý případ vyřešit.
Olga Štolbová
3.9.2014 22:22
Dojemný příběh se šťastným koncem a hlavně, opravdu ze života. Ta ztracená léta vám nikdo nevrátí, mít sourozence je opravdové štěstí, dobře, že jste to nevzdala. Přeju ještě hodně šťastných let.
Jaroslava Handlová
3.9.2014 21:44
Příběh napínavý od začátku až do konce. Tak náročné a dlouhé hledání vyžadovalo hodně síly - máte můj obdiv a sdílím Vaši radost ze zdařilého výsledku. Přeji další dlouhá a šťastná léta.
Růžena Antlová
3.9.2014 19:11
Nevzdala jste se a našla nejenom bratra ale i sestru. Přeji vám hodně společných chvil. Velmi dojemný příběh se šťastným koncem.
Zuzana Pivcová
3.9.2014 18:11
Rozdělené děti, děti odvržené rodiči, to je vždycky moc zlé. To, co jsem občas vídala v Poště pro tebe a už mi to připadalo dost stejné, tu náhle ožívá ve Vašem vyprávění. Zákony jsou bohužel někdy tvrdě nesmlouvavé. Mezi ně patří i mnohdy sporný Zákon na ochranu osobních údajů, s nímž bojujeme i u nás v archivu. To, že matrikářka tzv. překročila svůj stín a řekla Vám jméno, je hluboce lidské, i když ji to třeba mohlo stát místo. Já sama jsem takhle kdysi pomohla najít válkou rozdělené sestry (viz Můj příběh, "Válečné sestry se neznaly", už v r. 2012). Je úžasné, že jste se našli, ale ještě víc to, že si rozumíte a stýkáte se dál. Za ta promeškaná léta Vám přeji ještě hodně let navíc.
Svatava Páleníková
3.9.2014 14:06
Tleskám a brečím zároveň. Ano, jak píše paní Hana, to je příběh na zfilmování.
Zpět na homepage Zpět na článek
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 21. týden
Všímáte si kolem sebe na loukách a pastvinách těch krásných květů? Tak si pojďme tento týden v našem kvízu vyzkoušet, které luční kvítí znáte...
AKTUÁLNÍ ANKETA
Jak jste na tom s cizími jazyky? Domluvíte se v zahraničí?
Ano, bez problémů se domluvím, jsem poměrně dobře jazykově vybaven(a)
Mám průměrné jazykové znalosti, ale domluvím se
Nevím, neměl(a) jsem možnost si to ověřit
Spíše ne, domluvím se jen "rukama nohama"
Ne, cizí jazyky neumím, ale snažím se učit
Ne, nedomluvím se a učit se ani nechci