Moje vernisáž: Jak Pražáci
objevili krásné Pošumaví

Za málo! Všimla jsem si, protože mám dřínky ráda a brslen se mi líbí.

Ještě děkuji paní Janě za rozšíření mých botanických znalostí. Já si ty keře hodně pletu :-). Ale teď jsem se díky vám podívala na net a zjistila, že si brslen můžu vypěstovat ze semen a zkrášlit si s ním zahradu. Jedovatin už tu mám dost, tak o jednu víc...

Děkuji za komentáře. Vypadnout z Prahy jsem toužila mnoho let. A moje touha vzrostla, když jsem se po rozvodu odstěhovala z pohodového sídliště v Ďáblicích pod lesem do bytovky v Hloubětíně. Teď se do Prahy ráda vracím jako návštěvník. Mám poblíž děti a taky školu, se kterou spolupracuji. Někdy v listopadu si říkám, jestli by mi ve městě nebylo lépe. Ale jen napadne sníh, už na to ani nepomyslím.

Také jsme kdysi s mužem uvažovali o přesídlení z Prahy do naší čerstvě koupené chaloupky v jižních Čechách, ale smrt manžela všechny plány zrušila. Přesto jsem tam ztrávila ještě dvacet krásných jar, lét a podzimů, ale zimy raději doma v Praze. Zojo, fotky i vyprávění moc pěkné. Zdravím... ***

Zojo parádní fotky a moc pěkné vyprávění . Tak zvelebujte domeček a zahradu kolem a užívejte ve zdraví krásnou přírodu kolem vás.

Jste šťastní lidé v krásném kraji, okolí Klatov a vůbec tam všude je moc pěkně, také jsem měla takový sen, jen se bohužel neuskutečnil.Fotky moc pěkné !

Rozesmál mě ten terminus technicus spolutchýně, protože my si říkáme protitchýně. A přímo na Rabí jsem se před několika lety dívala z našeho letního týdenního příbytku a fotila ho taky vesele.

Je moc dobře, že se celkově změnil postoj k Pražákům, jezdícím na venkov. Dříve, viz třeba ve Vesničce mé střediskové, byli vnímáni jako výstřední živel, který s tamním obyvatelstvem nesplyne, maximálně tak muži vezmou cizince k sobě ke stolu v hospodě. Záleželo ovšem také na tom, jak se chovali ti Pražáci. Vy jste zřejmě bezvadná dvojice, která se nad "venkovany" od začátku nijak nevyvyšovala, a teď už jste takřka starousedlíci.. A důležité je, že jste na ten nový styl života dva. Sama bych si na venkov netroufla, i když by se mi tam bez diskuze moc líbilo.

Nádhera, příjemné a hezké fotky. Také jsem na důchod přesídlila na venkov a užívám si tu pohodu :))

Paní Zojo, Vaše vernisáž je přesně " moje parketa", záběry vybírané s citem vypovídají o Vašem spokojeném žití na vsi... Krásné, užívejte si to tam ještě dlooouhá léta. A co zvířátka??