Měsíční znamení

26. 10. 2014

Hodnocení:

(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Libuše Křapová 26.10.2014 22:44

Musím se přidat k pochvalným příspěvkům, tohle se mi moc líbilo, pane Mendlíku :-)

Soňa Prachfeldová 26.10.2014 19:40

Františku, moc se mi Vaše povídka líbila, humorné, úsměvné, už se vyzvídalo, čemu že se uculuji u toho pc.

Zuzana Pivcová 26.10.2014 18:15

Život tropí pěkné neplechy a někdy je to opravdu jen o fous. V téhle rovině se mi líbíte!!

Hana Rypáčková 26.10.2014 12:04

Poučné...

Milada Salajková 26.10.2014 11:38

A úsměvné. Po probuzení a ranní kávě prima.

Jana Šenbergerová 26.10.2014 10:27

Pěkné povídání, jedno z nejlepších, co jsem od vás četla. :-)

Hana Šorejsová 26.10.2014 10:21

Františku, Vaše články čtu, a doufám , že mne zase někdo neutře, když napíši, že umíte. Je to čtivé a zábavné! A to je to , co člověk v našem věku potřebuje. Hodně zdaru v dalším psaní.

František MENDLÍK 26.10.2014 10:04

Vážená paní Olgo. Také je mi to divné. Zásobuji seriál v novinách už dva roky a posílám tam páté přes deváté. Jednou je to ze školy, podruhé z dráhy a pak třeba z vojny. Mám široký rozsah a kupodivu otisknou všechno co pošlu. Takže nejsem psavec železničářský, nýbrž univerzální. Díky za přízeň!

Olga Štolbová 26.10.2014 09:52

Františku, prima počteníčko, už jsem Vám přišla "na chuť". Dlouho mi trvalo, než jsem skousla ty Vaše věčné železničáře. Možná proto, že mám raději silnice než koleje. Takže, promiňte a díky. ***

Vladka Steinová 26.10.2014 07:21

Dobrý den, Františku, pěkná povídka, jako vždy, dobře se čte.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Moje dovolená před šedesáti lety: Horčáky

Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.

Vlastimila Kosorínová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová