Dušičky trochu jinak

30. 10. 2014

Hodnocení:

(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eva Balúchová 31.10.2014 15:43

Taky máme pejska a 2 kočičky na zvířecím hřbitově v koutku zahrady.Zítra jim půjdeme rožnout svíčky. Díky,žes nám nafotila hrobečky,ještě jsem nikdy zvířecí hřbitov neviděla. A děkuji i za info o Řípu,ani tam jsem ještě nebyla.

Zuzana Pivcová 31.10.2014 12:19

Já si Vašeho článku velmi vážím, větu, že chodit na zvířecí hřbitov není důvodem k výsměchu jsem dopředu adresovala všem, kteří by případně Váš příspěvek nějak kritizovali.

Alena Tollarová 31.10.2014 10:34

Zuzano a všichni ostatní. Věřte mi, že obrečím každého džungarského křečíka, což je tak jediné zvířátko co můžu chovat, a všichni odpočívají na naší zahrádce.

Hana Rypáčková 30.10.2014 11:06

My máme prvního pudlíka Filipa v koutku zahrady, jen tam vysazuji kytičky a tak si na toho hodného kamaráda našich dětí vzpomenu. V Hradci Králové v městském lese je obrovský zvířecí hřbitov. Tolik lásky tam víří mezi stromy s vůní pryskyřice...Sama bych tam psa nedala,ale kdo nemá zahradu....

Eva Mužíková 30.10.2014 10:31

Alenko, děkuji za nápadité téma, při pohledu na hrobečky mi doslova zvlhly oči. Já jsem svá zvířátka nikdy nenechala po uspání na veterině, neměla jsem na to srdce. A hlavně jsem měla možnost udělat jim hrobeček doma. Takže moje zahrádka byla po letech plná pochovaných pejsků, koček a dokonce i morčete. Největší problém byl hrobeček pro 70ti kilového leonberegra, včetně jeho deky, obojků a hraček,, Po odstěhování sem do města všechny " kopečky" zarostly trávou, ale já se tam už nevracím. Občas si při prohlížení fotek na ně vzpomenu a dál už nic nepodnikám...

Zuzana Pivcová 30.10.2014 10:01

Myslím, že to je velmi individuální, jak se kdo rozhodne, zda svého zvířecího kamaráda nechá pohřbít nebo spálit prostřednictvím veteriny, a samozřejmě má každý také jiné možnosti. Rozhodně ale to není důvod k výsměchu, pokud někdo chodí na hrob kamaráda. I v Praze jednu dobu takový hřbitov byl, ale nejsem si jistá, zda ho nezrušili. Děkuji Vám za ten článek i fotky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha