Byli jsme v těchto místech /Mamaia/ na jednodenním výletě nějak těsně před Sametovkou, a výměnou za cukr a kávu jsme si dovezli krásnou, ručně malovanou, keramickou čajovou soupravu z tržnice. Krásných rukodělných výrobků tam bylo spoustu a místní lidé na nás působili docela v pohodě. Byli jsme ale jen autokarem v poměrně kultivovaném centru. Z cest autem napříč Rumunskem jsme ale slýchali drsné skazky, a to riziko myslím trvá dodnes. Dcera pak o pár let později navštívila oblast Banát a tam žili v té době tak100 let zpět. Byla nadšená, lidé srdeční - původem naši vystěhovalci, krásná příroda. Vaše zážitky, paní Renato, tím ale nezpochybňuji a děkuji za článek.

Já jsem o tom novém vybudování domova přemýšlela ještě se třemi dětmi na krku.

Nechápu, prostě to nechápu jak někdo může tak zblbnout.

Naprosto vyčerpávající! :-) Skvělé nápady!

:-) Takové neštěstí! Dekadentní mystifikátor a soudruh Járy Cimrmana končí na i60 jako pětadvacetiletý! :-)

:-) čtivé.

Kdy už konečně všechny komunikační kanály přestanou používat a klanět se marketingovým slovům AI neboli "umělá inteligence". Všichni přece víme, že se jedná zjednodušeně řečeno o obyčejný vylepšený "vyhledávač" postavený na nově vytvořených vylepšených algoritmech. Takže zjednodušeně řečeno umí jenom to co do ní vložili tvůrci těchto algoritmů. A představa, že se snad něco nového učí během práce je trochu "mimo misu". Jde především o prodej nových výrobků, které využívají tuto novou platformu honosně nazývanou "umělá inteligence". Dříve jsme se klaněli mentálkovi Grétě a nyní se pro změnu klaníme AI.

Pane Jaromíre, naprosto luxusní fotoreportáž, moc děkuji :-)) Srdíčko zaplesalo, oči se pokochaly a už teď se těším na pokračování :-))

Se zájmem a velmi rád jsem přečetl. Sám tak úplně nehromadím věci ale během života se nějakou nepozorností cosi nashromáždí. Někdy mám podezření, že ty věci k nám přišly samy a schovaly se v zákoutích, kam se moc nechodí (typicky u stropu nebo v úložných prostorech pod pohovkou). Prima článek. Díky.

Díky za pozvánku, obrazy prvních dvou autorů mne zaujaly.

Krásný příběh a zároveň i pozvání.

:-) Dřevo ukradl jsi v panském lese,/ komu děláš z něho vagínu?/ Dědovi, již se mu ruka třese/ a nemůže šoustat barbínu... :-) Neruda by měl radost :-)

Milé ranní počteníčko .

Ano, kéž bychom s oděvem neměnili i to, co činí člověka člověkem. Děkuji.

Pěkně jste si užívali! Trochu jsem se lekla, když jsem mužské menu četla. Ale nejsem na ženské a raději jsem pletla. Vaší ženě může mnohá závidět, že ji necháte odpočinout a pak se v dobré pohodě vrátíte k ní zpět. :-)

Kutná Hora je krásná, jezdili jsme do ní s přítelem. Mj. na Martinskou husu. V kostnici jsme také byli, ale ta není nic pro mě.

Muffiny dělám vždy vnoučatům na víkend, vyzkouším nový recept, díky.

Zajímavý a vhodný článek na stránky i.60 - tedy pro lidi nad 60 let. Komentář zatím žádný, bude-li vůbec nějaký, ale i takové čtení o realitě stáří života, je zapotřebí. Redakci i-čka dík.

Honzo, nádherný článek a krásné fotografie :-) Kdybyste uvedený citát nepoužil v úvodu, napsala bych jej já. Važte si života, který jste měl, vzpomínek a lásky, kterou jste prožil. Ne každý takové štěstí má. Moc Vám děkuji za sdílení :-)

Napínavé až do konce, s hezkou myšlenkou. Je vidět, že rozumíte vínu i vinohradníkům. Mám mezi nimi několik přátel, s rukama černýma od práce na vinici a se sluncem ve sklínce i v duši.