Miloslavo, opravdu detailně popsaný výlet. Na Křešice mám z mládí hodně vzpomínek. Škoda, že jste k tomu nepřidala pár fotek.

V dobách jsem také občas sledovala seriály, dnes už mně to nebaví, zajímají mě spíše pořady o přírodě, historii či jiné zajímavosti např. Kuchař na cestách".Když chodím na naše "babské sedánky" bohužel neznám hrdiny seriálu Ulice či Ordinace a jak se další jmenují ani nevím. Mám z hovorů pocit, že moje kamarádky doslova žijí příběhy jednotlivých hrdinů, ztotožňují se s nimi a skoro mám pocit, že věří seriálu jako skutečnosti. Jediný seriál, který vznikl v současné době na který jsem se dívala se zaujetím je Vyprávěj. Jiný neznám.

Sachr patřil vždy k mým oblíbeným, i když není Sachr jako Sachr. Tenhle je asi přepychový.

Lázně vypadají dle Vašich fotek moc hezky. Krásně letně. Díky za sdílení.

Milý článek a krásné fotky, díky, Evi.

Moc hezké. Někdy to tomu Slunci ani moc nezávidím. :-)

..je to odporné, neintimní a lhavé. Zvláště reklama v historických centrech.

Pěkně ten mořský vítr pokouší. :-)

Teda, Helenko, s Tebou se člověk nenudí ani na dálku, natož přímo na zájezdu!

Jani, četla jsem si článek ještě na Tvém profilu. Taky jsme tam asi dvakrát byli. Minulý rok i letos nás odradilo horko. Souhlasím s Tebou je to pastva pro oči, ale i ostatní smysly. Hlavně čich a chuť si přijdou na své. A nepodceňujte Vaše fotky, jsou krásné a vypovídající. Díky.

Závidím má nádherný text. Až s odstupem času si člověk uvědomí... . Na lístky do Semaforu se stály dlouhé fronty a "bralo se vše". Semafor byl záruka dobré zábavy.

Moje nové šaty nutně potřebuji vidět parník. Tak je tam nejspíš budu muset vzít ... S kloboukem už jsem je seznámila a docela si sednou, tak snad to půjde! :)

velmi zajímavé, článek jsem si několikrát přečetla abych pochopila. Je napsán srozumitelně.

Dobrá rada nad zlato.

Hódně podobný jsem měla ještě k snídani..../Od oka -taky s rybízem červeným a drobenkou/ Mňam.

Krásné až se tají dech.

Mé zkušenosti s poštou jsou v poslední době všelijaké. Podotýkám, že na poštu chodím minimálně. V bydlišti na Jižním Městě musím rozlišovat mezi poštou listovní a balíkovou. Ta je poměrně daleko. Protože pracuji a žádná doporučená a balíčková zásilka mě doma nezastihne, musím si pro vše jezdit až večer po práci. Na poštách jsou už všude pořadová čísla několika řad podle druhu požadované služby, ale jde to stále pomalu. Zaměstnanci jsou však podle mého soudu zdvořilí a ochotní. Ale v několika případech jsem si nechala poslat zásilku do práce, na adresu instituce, samozřejmě se svým jménem. Jednalo se o vánoční dárek sestře, objednaný a předem zaplacený přes internet. Nedošel, a když jsem byla požádána o zhodnocení výrobku, sdělila jsem, že ho dosud nemám. Pátrala jsem na příslušné poště v Ruzyni, ale taková zásilka tam zaevidovaná nebyla. Dodavatel se mi velice omluvil a slíbil poslat nový výrobek. A ten opět nedošel a já už neměla sílu to znovu urgovat. Jindy mi volala asistentka z nějakého výzkumného ústavu z Dejvic, že tam mají zásilku na mé jméno (my jsme v Ruzyni, pošta asi nerozlišila Výzkumný ústav a Vojenský archiv!), takže ho vracejí na centrální poštu Prahy 6. Odtud už mi také nic nedošlo. Takže asi také šotek jako u Vás.

No já tedy nestačím žasnout! Že bych si šla zobnout chomáček vaty místo půlky extra hořkých kaštanů? Ne, neměním!

Právě jsem chtěla na toto téma položit otázku do Otázky dne. Ale byli jste rychlejší. Osobně by mi stavba obřího ruského kola na smíchovské náplavce nevadila.

Ahoj, Jarmilko, krásná fotoreportáž z míst, která jsou mi důvěrně známá a blízká, jak z mladých let, tak z poslední doby. Jen na můj vkus je Harrachov nyní hodně proněmecký a velmi přeplněn. Stejně jako Ty, i já šla z Čertovy hory v r. 1999 dolů pěšky s malým Šimonem v náručí.