"Typickým rysem českých strávníků je dojídaní zbytků. K jídlu od oběda se denně vrátí pětina členů domácnosti." A co jiného udělat s jídlem, které zbyde? Vyhodit?

Krásně popsaný seniorský vysokohorský týden. Je smutné, že na Symbolickém cintoríně přibyly právě tento týden další dvě oběti. Nějaká grupa tam nechala umřít podchlazením dvě seniorky. Je to jasně vina vedoucí skupiny a teď bude mít do smrti výčitky svědomí. A to jsem říkala už při výletu na kole - vždy to musí někdo jistit na chvostě, protože nikdy nevíme, komu se něco přihodí, zabude mu zle, urve se mu podrážka, zvrtne si kotník, dostane průjem........jen se divím, proč babky nepoužily mobil, který u sebe určitě měly.

Moc hezké!!

Celkem ráda, i když nepříliš často, navštěvuji papírnictví, ale takhle hezky bych ho pojmout neuměla. Teď v práci skenujeme materiály legionářů, papíry jsou cca 100 let staré, mnohdy se takřka rozpadají a vůbec nevoní. Je zvláštní, jaký je rozdíl mezi dochovanými dokumenty z Francie a z Ruska, co se týče kvality papíru.

Díky letošnímu teplému létu tam určitě uzrály sladké hrozny. Takový burčák bych si s chutí dala.

S paní Pilarovou jsme se sešly v roce 2001 v pořadu Primy Sauna na téma Za volant mě nikdo nedostane. Seděly jsme vedle sebe. Pořad tehdy moderoval Tomáš Krejčíř. V publiku byl i její manžel Jan Kolomazník. "Pilarka" byla jako správná Lvice suverénní, ale přátelská, a na svého muže trochu hubatá jako vždy. Ale jak se zdá, oboustranně to dobře funguje už léta.

Před takovými lidmi já smekám a vážím si jich!

Krásné povídání o toulkách českou krajinou.Na zámek Kozel občas jezdím poslechnout si hudební pořady, které se tam občas pořádají.

Vždy se ráda podívám na jmenované filmy, ne pro svůj naivní děj, ale kvůli jejich hereckému obsazení. Jako žena mě zajímají šaty hereček / i herců, kteří nikdy nechodí ve vytahaném tričku a ušmudlaných džínách/a ráda sleduji i interiéry bytů. V této době byl moderní funkcionalistický směr, který je nadčasový a líbí se mi i dnes.

To je nádhera. To i na Tebe je nadprůměrně zdařilé dílo. A vlastně o krásné věty z lásky stvořené se dělíš i s okruhem čtenářů.

Bylo takové pořekadlo" Není na světě bylina, aby na něco nebyla". Různými čaji a mastmi nás léčili už v rodině, ale neměla jsem tu čest zažít tak slavné léčitele jako pana faráře Ferdu nebo pí. Kamenickou. Víc jsem se o bylinky začala zajímat až po listopadu, kdy se u nás objevily knihy od cizích bylinářů, jako Treben nebo Breuss atd. Paní Mgr. Podhornou jsem už asi 3x na dálku oslovila a naordinovala mi kúru, ale osobně ji zná Růženka Antlová.

Kéž by se "nestrefili" - vždyť nás ještě čeká cestování za manekýnkami = nezasloužíme si, aby jim i nám bylo zima!

Český Krumlov je nádherné město.Smutno zde bylo po povodních v r. 2002. Svatováclavské slavnosti skutečně rozjaří a roztančí tento skvost na jihu Čech.

Nádherné vyznání .... Moc Vám rozumím, sama touto " úchylkou" také trpím. Dokáži si z těchto pohledů brát tolik pozitivního, že mám až kolikrát pochyby, zda jsem normální. Mám velkou výhodu, že bydlím v sedmém patře a z balkonu vidím na celý nádherný hřeben Ještědu a okolní kopce. / Hanka a Jitka s Radkem viděli a žasli/... Když skloním trochu hlavu, několikrát za den mám možnost vidět mezi stromy projíždějící vlak, což je zvláště večer, když jsou jeho okýnka osvětlená velmi hezký zážitek.

Jarmilo, děkuji za úvod do Tvého cestopisu a již se těším na pokračování. Mohla bys také, prosím, trochu podrobněji popsat písečnou bouři? Ahoj a přeji hezký den!

Přečtěte si: http://www.i60.cz/clanek_6309_nekolik-citatu.html#.VgWsIo9-ng4 Některé výroky skeptiků jsou opravdu velmi humorné. Nejen těch soudobých.

Jako vtip to bylo dobré, ale já bych něco tak nefér svému muži neprovedla, i kdybych na něho byla hodně naštvaná. Celý život jsem se řídila tím, že hádka nemá trvat déle než do příštího východu slunce. Nicméně se mi moc líbí, jak jste mu poradil.

Dnes po ránu jsme se dověděli od lufťáků v obchodě, že už rostou i u nás. Klouzky, suchohříbky, a jiné. :-)

Nádhera, Alenko, dík za vyprávění i krásné fotky. A možná i za tip, kdoví?¨?

Přečetla jsem si tu úvahu, kterou vnímám opravdu jako plynoucí nekonečnou řeku, a teď nechávám plynout své myšlenky. Je to uklidňující, díky.