Vím, že někdy v 2. polovině 90. let měl i vojenský archiv nabídku zapojit se do Sorosova projektu podporovat dlouhodobé studijní pobyty v různých institucích. Pro nás by to ale tehdy znamenalo, nechat u nás dlouhodobě bádat jednotlivé zahraniční návštěvníky, což v nevyhovujících podmínkách, nedostatečném technickém vybavení, malé zpracovanosti dokumentace, jíž se to mělo týkat, a zcela jiných úkolech opravdu nebylo možno zajistit. A z našich lidí by naopak takový pobyt v zahraničí nikdo nevyužil. Hlavně z finančních důvodů.

U nás právě teď hřmí a trochu prší, tak přeji Volyňským, aby i u nich zakryly mraky sluníčko aspoň na chvíli, déšť aby pro změnu rozzářil jejich tváře, aby hezké léto mohlo při mírně nižších teplotách v klidu a pohodě pokračovat. Vždyť už mu moc času nezbývá, že? Pěkně jste to i za mnohé z nás napsala.

I na tenhle článek si, Italko Věrko, pamatuji. Já jsem podobný problém neřešila, ale od známých vím, že s hlídáním tehdy většinou moc štěstí neměli. A dnes? Nevím, co řeknou ostatní.

Květuš díky..., dobře, že jsi napsala, do kdy které výstavy jsou, v tomhle počasí se nikam po Praze lidem nechce, ale koncem září a v říjnu, to snad už bude úplně jinak. Tedy, mě zaujali ti flašinetáři, moc ráda se zúčastním. Opravdu moc děkuji...*****

Zvířata jsou fantastická, vždy nás něčím překvapí.

MIlá Elenko - děkuji za Váš velmi rozumný článek - takový názor mne potěšil - do Sekáčů zavítám i nadále.

Nemám ráda bezdůvodným hazardováním se životem svým ani druhých. Čím obohatí tato hazardní plavba společnost? Jen oznámením na papíře, na který bude sedat prach.

Jano, do Krnova jezdíme, co tři měsíce (manžel na kontrolu k lékaři). Krnov je opravdu krásné město, ale tak jak Ty s Pavlem jsem ho nikdy neviděla. Až pojedeme příště a nebo se vydáme jen tak na výlet (pokud se ochladí), tak si Tvůj článek vytisknu a vezmu si ho sebou, abys nás provázela. Pak se zastavím i pro Průvodce Krnovem. Cukrárnu znám, je jak z první republiky - prostě paráda. Fotky jsou krásné a doplňují Tvoje slova. Jezdíme všude možně a mnohdy nevidíme tu krásu, co máme přímo pod nosem. Děkuji.

Je pravda, Květo, že "sekáč" nejsou jen věci onošené po někom. Ty opravdu nemám moc ráda, nechci moc rozebírat, proč. Ale jsou i věci vyřazené, posezónní, nebo už třeba rok dva staré, to, čemu dnes říkají "outlet". Kolikrát jsem si už koupila něco hezkého. Mají to tam hezky seřazeno po druzích oblečení, ale někdy i po barvách. Měla jsem koženou vestu, síťovanou vestičku, trička, lněnou sportovní košili. Fascinovalo mě, že se někde prodávalo na váhu, kdy kilo stálo už nevím, kolik, ale do kila se vešly třeba 3 kusy.

Nádhera Eleno.Nejsi taky myslivec v sukni?Zvířátka tě milují, vyplaší je pes.Jsi dobrý lovec obrazů...

Zuzko, krásná básnička, kterou jsi nás obdarovala na svůj svátek. A my Ti za ní můžeme poděkovat jen přáním všeho nejlepšího. Přejí Ti z celého srdce zdraví, pohodu a lásku. A tak trochu sobecky, ať Ti to pořád tak krásně píše. Krásný den.

Moc hezky stylisticky napsaný příběh. Forma textu i přímá řeč se dobře čte. Z prozaických článků, které tady byly publikovány patří podle mne k nejlepším. Obsahově mi lehkou erotikou připomíná verše některých místních autorek. Hezké a lehce psané řádky podporují představivost. Díky paní Hanko.

Hmm, sliny se sbíhají. Já už budu navždy mít meloun spojený s nemocnicí, kam mi ho vozila snacha v květnu, nakrájený na kostičky a s malou vidličkou. Nikdy jsem ho snad tolik nesnědla. A souhlasím s tureckým postřehem, také jsem si ho tam ráda dávala a byla i radost pohledět na porcujícího kuchaře. Ale melounovou jsem ještě nejedla.

Omg!

Pane Libore, Váš humor se mi moc líbí.

Já bych se ani 100 let dožít nechtěla.....

Jsme zranitelní a většinou i zranění, bráníme se tomu různými způsoby. Ty máš dar přiznat otevřeně svou bolest, i když to děláš pomocí svého břitkého humoru, namířeného i proti sobě. Přeji Ti i uklidňující světlo, nejen tichou tmu.

Rozhodování o koupi je už docela problém, bez telky vydržím, na rozdíl od muže, taky jsme kupovali před fotbalem urychleně.Ale neštěkali na nás psi....

Zdenko, no tedy, to je pro mne novinka zavařovat cukety!! Škoda, že Tvůj článek nevyšel tak o deset dní dříve...všechny přerostlé cukety jsem totiž vyházela a těch bylo!...tak snad příští rok! ? Děkuji!!!

Mám 4 vnoučata (20, 19, 17, 14 r.) - ale prozatím jim rozumím. Určitě mnoho slangových výrazů také znají, ale v komunikaci se mnou je nepoužívají, což mne těší a děkuji, že jsou tak hodní! A vzpomínáte na písničku Ivana Mládka, plnou zkratek, nebo na zkratku RVHP ?? - to naši mladí už neznají a můžeme je tedy "trumfnout"!