Umíš to moc hezky napsat.

Naše chyba. Dnes a denně jim umožňujeme přebírat moc nad našimi těly, dovolujeme jim zaměstnávat naši mysl a tak jim upisujeme i svou duši. Nevěříme samoléčitelským schopnostem svého těla a matku Přírodu jsme upsali mamonu, místo abychom moudře užívali jejích darů.

Při čtení vašeho pěkného článku jsem měla před očima všechny ty korely, které poletovaly naším bytem, když jsem neměla to srdce nedovolit dětem nějakého mazlíčka. Naštěstí byli konečnou v jejich touze po zvířátku. Předcházely jim rybičky, které sice nelítaly ani neběhaly po bytě, ale při čištění kamínků z akvária dostával zabrat smalt vany. Následovala morčata a křečíci, dokonce jsme doma odchovali dva zajíčky, které dcery zachránily na louce před psem. Skončily u korel. Ta starší si je později odvezla. Vždycky, když jedna z páru umře, koupí novou, aby pozůstalé nebylo smutno. Korelákovi bude pětadvacet let. Možná se dožil takového věku proto, že si nikdy nikoho z lidí nepustil k tělu. Teprve teď, na stará kolena, někdy milostivě dovolí dceři, aby ho na prstu donesla do klece. Mám s mazlíčky svých dětí spoustu nejen veselých zkušeností, přestože sama vůbec nemám potřebu nějaké zvířátko doma věznit.

Pěkné decentní vyznání - citát klasika : Moudrá žena po létech pozná, že je lepší přitesávat vysněný ideál než bolestně otesávat svého muže, aby se podobal ideálu :-)

Pana profesora velmi dobře znám, byl velmi přísný, vše si zapisoval do notesu, takže se nikdo nemohl vymluvit.Byl to velmi čestný a spravedlivý člověk, který opravdu své žáky něčemu naučil. Myslím, že z klasické literatury bych mohla ještě dnes maturovat. V našem ročníku nikdo z češtiny u maturity nepropadl. Ráda a vděčně na něho vzpomínám.

Už víme co chtěla básnířka říci ...naštěstí se tam nevyskytl banální rým doupě - poupě. Pěkně volné verše

Geocaching je také moje hobby a prolézám strže, výmoly a stromy za schránkami. Kdysi jsem se jako horolezec zapisoval do různých vrcholových knížek schovaných v plechových krabičkách v zahraničí i u nás na horách. Geocaching má výhodu, že nemusíme daleko vysoko do hor a našel jsem knížku i v magnetické schránce uvnitř kovového zábradlí u nás ve městě. člověk si připadá jako malý, když hledá skryté vzkazy a poklady. Občas do schránky něco vložíme pro další návštěvníky a něco si třeba odneseme od jiných. Je to prima turistická zábava. Mohu také jen doporučit.

Ano lze to. Také to tak mám. Ale když vám volá nějaký soukromý dealer, tak se vám, bohužel, dovolá, ať nabízí produkty jakékoliv firmy.

Také se občas ptávám, ale většinou začínám tím Proč. Tobě se moc povedlo konstatování, koho ses ptala a jaká byla odpověď.

Ano, taky mi každou chvíli někdo volá s výhodnou nabídkou. Včera mne zlobil telefon, sám se mi vypnul, pak jsem ho sice zprovoznila, ale stále zlobil. Během té chvíle jsem měla třikrát zmeškané volání z neznámého čísla. Když se mi tedy ten někdo konečně trefil do chvíle, když byl telefon v provozu, vzala jsem to a hned na uvítanou jsem vychrlila - zlobí mne telefon, když se to přeruší, zase se vypnul. Měla jsem totiž trochu obavy, kdo se mne tak úporně snaží sehnat, jestli se třeba někomu z dětí něco nestalo a někdo se mne snaží o tom informovat. V telefonu se neznámá žena představila firmou a pak se ujistila, že mluví se mnou. Oslovila mne jménem. Když mi začala nabízet nějaké kosmetické či jaké výrobky, tak jsem ji přerušila, řekla, že mne opravdu zlobí telefon a podiskutujeme o tom zítra (dnes odpoledne). Ona si zřejmě myslí, že mne zaujala nabídka a něco prodá, já zase vím, že se jí důkladně povyptávám, kde sehnali moje telefonní číslo a jméno. Proto jsem nechtěla riskovat, že se mi uprostřed hovoru telefon opět vypne. Tak jsem zvědavá, jak dáma tohle zdůvodní.

Chovám šnečka už skoro rok,říkám mu Bolek,je nádherný.Má strašně rád když ho koupu,to vyleze skoro celý z ulity a kouká na mě očičkama.Ráda si s ním povídám,rodina jenom kroutí hlavou :-)

Strouhaná jablka jen pokud nic nemáte. Ten recept je velmi dobrý a vyzkoušený.

Už jsem myslela, že pokračování nebude. Díky moc pěkné a fotografie tentokrát přímo vzrušující!

Vzpomínám, že jsem někdy ve 20 letech na výšce četla jako první Kafkovo dílo "Proměnu" (Umwandlung) a byl to pro mě v tom věku neskutečný šok, ze kterého jsem se nemohla vzpamatovat. Ani dnes bych ho nemohla číst pravidelně.

Četla jsem knhu Stoletý stařík, potvrzuji, je úžasná. JInak díky za tipy, ten důl může být zajímavý, ale je to pro mne moc daleko.

Tak už to bývá, že některá poprvé bývají i naposled. Pěkně jste nám to přiblížila.

"Bílá" je milá.

I sprejeři inovují. Obdivovala jsem jejich přesnost kresby a pak jsem viděla sprejery při práci za bílého dne a na frekventované ulici. Měli vystřiženou předlohu, tu přiložili ke zdi a párkrát přejeli barvou ve spreji a bylo hotovo.

Na toto téma jsem psal několikrát. Pořád mi vadí, že mladý člověk nedokáže utvořit větu bez spousty,, volů." Jednou ve vlaku už jsem nemohl takovou diskusi poslouchat a navrhl jsem jednomu mladíkovi:,,Dám ti stovku, když řekneš tři věty bez slova vole!" Nedokázal to, ale já měl štěstí, že se k jeho chování nepřidala agresivita. No a vrcholem bylo, když v květnu žebraví studenti obtěžovali lidi na rušné ulici, aby přispěli na maturitu. Když jsem slyšel tu záplavu ,,volů", pravil jsem.,,Vy jste podvodníci, takhle přece studenti nemluví!"

Je nesporným faktem, že dříve lidé měli k sobě blíž. Peněz tolik nebylo, ale byl humor, i při sportu.