Vážení čtenáři, moc Vám děkuji za hlasy, které mě posíláte. Ještě jsem neuvedla, že mám jednoho syna, který se narodil v Itálii a protože jsem žila mimo Českou Republiku, mluvím Francouzsky, Anglicky a Italsky. Tohle jsem nenapsala do něco málo o mě :-)

Tak to je kousek od nás, jezdíváme tam se synem na houby ;-)).

Tak tomu řílkám fortel. Také si mnohdy udělám rlzné věci raději sama, než abych čekala na to, až se zvedne můj muž či snad děti. To se mi spíše ještě snaží pomoci vnoučata. Ale strom bych asi neporazila :-)

Tak tohle se čte samo.To je úžasné,jak je to napsané,k tomu není co dodat.Snad jen-souhlasím.Život je plný všelijaké energie,jen ta životní je ,,kapičku"jiná.

Dobrý den, naprosto souhlasím s tím, že móda, a nejen móda, je zaměřená na mladé a předvádějí ji jen mladí. I současná zralá žena se chce líbit a nejen sobě. Děkuji za to, že se konečně někdo ujal toho, aby módu předváděly i ženy, kterým už není 20 let.

Hlavně, aby nebyly ty tipy jenom z Prahy, ať se i my nepražští pobavíme :-)

Krásné,jako vždy,vyvolalo to v mně vzpomínku na jednu lásku,která byla sice aprílová,ale duben tam hrál i jinak svou roli,byl to poslední den v dubnu a já si každý rok vzpomenu,tenkrát v mém kaštanovém parku bylo nádherně...díky Zuzko...

Tak na ten se podívám. Pan Donutil je pan herec, který určitě zazáří i jako pan doktor. :-)

I já cítím Jituško mrazení,je to výkřik přímo z duše,krásné,ale smutné.No,však život není vždy procházka růžovým sadem,jen je mi líto,že jsi "prosta lásky ",....tomu rozumím,tak alespoň,že ji máš, velkou a silnou ve vzpomínkách...

Hezky jste se představila a sluší vám to

Jako bych viděla svého otce, ten taky pořád bafal dýmku. Jeho tabák mi voněl. Cigaretový kouř mě ale obtěžuje, je fajn, že se proti kuřákům bojuje.

Myslím Olinko,že jsi se vrátila domů plna dojmů a zážitků a je báječné,že nám to tak zajímavým vyprávěním přibližuješ.Tak se těším zase zítra na pokračování.Píšeš to tak pěkně,že jsem tam v duchu právě teď také byla...Díky moc Olinko,piš dál.

Průměrnou elektrickou sekačku je dnes možné pořídit za tři čtyři tisíce. Ale určitě je lepší s delšími noži, tedy která udělá širší záběr. Tahat za sebou šňůru sice není moc ideální, ale než se starat o dolévání benzínu a oleje, to je lepší ta elektrika. manželka to zvládá sama.

Jsem seniorka a spěch na Euro mne moc straší. V článku píšete, že Němcům by bylo lépe bez eura . Já jsem byla loni na Slovensku - a situace obdobná: chtěli by zpět slovenskou korunu "až by brečeli". Máme malé platy i důchody - ale buďme rádi, že v české měně !!

Babičky a dědové = milující své děti a vnoučata - pokud můžete, půjčte jim. Ale VŽDY oproti písemné smlouvě, se všemi náležitostmi (tak jako to udělá banka apod.) V příp. nevracení částky budete mít podklad pro obranu. Říká se: pořádek dělá přátele - a to i ve vlastní rodině! Také jsem kdysi půjčila synovi na auto - samozřejmě se SMLOUVOU. Naštěstí: syn dodržoval předpisy-neboural-nezranil se atd - a částku do koruny vrátil (jako poděkování pak ode mne DOSTAL Kč 1000,- ) - a to si plně zasloužil !

Je to už skoro čtyři roky, co u mne zazvonil pán, řekl že je od ČEZ, měl otevřenou skříňku s elektrickými hodinami a ptal se, proč mám tak silné jističe. Spěchala jsem do práce, ukázala jsem mu poslední fakturu od ČEZ, dal mi podepsat papír, že tak silné jestiče nepotřebuji, že budu platit míň....pak mi volali z Centropolu, že děkují, že jsem k nim přestoupila!!! A smlouva na tři roky! Nevím jak dnes, ale kdysi tyto praktiky jejich obchodníci prováděli!!! Loni konečně tři roky uplynuli a přešli jsme na aukce.

V Sekáči nakupuji od doby, kdy prodejny vznikly. Četnost nákupů se úměrně zvyšovala s počtem vnoučat - 4 vnoučata obdarovávat z 1 mizerného důchodu bylo nemyslitelné. Dalo se najít i oblečení nové - děti byly "jak ze škatulky" - s obdivem ostatních maminek/babiček. A v 65 letech jsem se "stihla" naučit PC/internet ´= najdu různé akce, koupím si další "modes-robes" - a to, co už mne nebaví, přemístím do kontejnerů sběru šatstva. Celkově lze říci : SPOKOJENOST

Úžasný úspěch modelek a celé redakce. Gratuluji!

Souznění a odevzdání. Moc krásné!

Jarmilko, město je někdy pro nás spojeno právě s nějakým člověkem. Není lehké začínat v novém městě od začátku, ale s milým člověkem přestaneš být záhy kdekoliv cizinkou.