Paní Danielo, fandím vám a přeju stále pevné zdraví a optimismus, který z vás vyzařuje. Takové příběhy jako je ten váš by se tu měly objevovat co nejvíce. Pro povzbuzení a potěchu duše.

Jitko, moc pěkné a optimistické. Vracet se na chvilku do mládí přináší vzpomínky a někdy i trochu lítosti, že už nic nejde vrátit. Ale ta naše zralost má také svoje klady i když si právě teď nemůžu na žádné vzpomenout. ? ? ?

Umím se vžít do Vaší situace, kočka vleze na strom ze strachu nebo v zápalu hry, ale neumí slézt dolů, to by ji musel někdo setřást, aby sletěla. Na chalupě si s panelákovými kočkami také užijeme. Neomylně se z nich hned stanou venkovské mindy.

Držím vám palce, děvčata!

Nádherné,krásné,...co více dodat,opět další skvělá báseň....moc se mi líbí Zuzanko.

Moc pěkné...

Zrovna dneska byl na svačinku,jen jsem přidala asi dvě brambory-když je to bramborák:).Mohu doporučit !!nemá to chybu.

Obzvláště letos se mi ta změna vůbec nehodí. Budu muset vstávat ve čtyři ráno, abych si mohla užít den v olomoucké ZOO.

Zuzanko, jako bych se videla....moc hezky jsi to napsala, mam k mode stejny vztah, akorat barvu mam rada jinou

Svérázný herec s copánkem a s příjemným hlasem. Jak říká citát - králové a umělci neradi odcházejí do důchodu. Pan Moravec daboval i hrál v důchodu i v době nemoci. To je třeba smeknout.

Pane Jaroslave, krásné! opravdu moc pěkně jste to napsal, ukápla mi slza.

Velmi dobře si to pamatuji, ty pomalované zdi. Sice jsem žila v Budějovicích, ale to nadšení proniklo i tam. Bohužel jen krátce, vzápětí jsme jako studenti znovu stávkovali proti sesazení Dubčeka.

To se opravdu ženám stává,ale ne každé,ty jsi prostě výjimečná,díky.

Je to Jituško zvláštní báseň,přijde mi to,jako když někde znenadání vytryskne pramen...Nejdříve překvapí,možná napáchá i trochu škody,ale nakonec je s nadšením přijat.Tak jako tvá báseň,nejdříve smutek,ale závěr je krásně pozitivní,vždyť co může být lepšího,než potkat velkou lásku....vše se v dobré obrátilo a tak to má být...

Bezvadně jste to napsala, zasmála jsem se :-)

To znamená, že v Praze nebude? To je ovšem škoda. Já tyhle reportážní výstavy úplně miluji. Máte tam též snmky?

Díky za pěkné obrázky. I když je to poměrně blízko Prahy, v Kersku jsem ještě nebyla. Vždy si jen vybavím záběry z filmu, např. právě lesní cestu nebo hájovnu, ale i chatařskou oblast, kde odevšad zaznívá večerní 1. nebo 2. program televize.

Pěkně jsi to Jano napsala,mám tři vnuky narozené v Beranu,jsou si dost podobní,prostě hlavou proti zdi,ten čtvrtý, v pořadí třetí,to je Panna k pohledání.Miluji je však všechny stejně,leč Panáčka někdy upřednostňuji,to se musím přiznat.

Celý život jsem mezi cukrovkáři - měla ji maminka, její rodiče, můj manžel, můj bratr, kolegové v práci. Mě se naštěstí vyhnula, ale vím, jaké to je žít s diabetem. A dovedu si představit, co to stojí.

Ty verše formujií myšlenku silou, jakou kovář kladivem vytváří svá díla. Rýmy do sebe zapadají jak ozubená soukolí. A já? Žasnu a v úctě smekám.