Zdenko, básnička je sice krátká, ale přesně vystihuje běh, nebo spíš klus života. A co my s tím? Bohužel nic. Musíme si užívat to, co nám ještě zbylo. Básnička se mi moc líbí. Co bude dál? Nechci to vědět.

Osobně zastávám přesvědčení, že vše je, jak má být. A kdo to zařídí, nad tím nepřemýšlím.

Mám to velmi podobně.

Ano, zpívala nádherně. Ani nevím, že zemřela tak časně.

Jak koho. Možná jen ty, kteří mají potřebu se v tom vrtat "s křížkem po funuse". "Ryba smrdí od hlavy." :-) :-)

Hanko, jsi obdivuhodná svým optimizmem a chutí do života. Dál házej všem překážkám klacky pod nohy, vyplatí se Ti to.

Krásné, krásné, krásné. Více se říci nedá. Sedím a čtu báseň pořád dokola a nemůžu se nasytit.

Soni, Ty jsi zkrátka holka do nepohody. V mnohém, jako například v lásce ke zvířatům, přírodě a v empatické povaze jsme si podobné. Jen na to kolo bych už nesedla. Hezký večer děvče.

Jano, to je tedy zkušenost! Já nakupuju na WITT. Oblečení sedí perfektně, doručení bez problémů. Občas dostanu i užitečný dárek. Chození po obchodech mě nebaví.

Každý máme, co se týče zahrady, jinou zálibu. Když jsme žili 6 let ve služebním rodinném domě v Krásné Lípě, starali jsme se o velkou zahradu 2000 arů. Místo stromků jsme vytvořili okrasnou zahradu s angl. trávníkem, velkými skalkami, suchými zídkami . Celé město se na ni chodilo dívat.

Dano, máte pravdu. Nás čistokrevných Pražáků je poskrovnu. Většinou jsou tu náplavy - Moraváci a Jihočeši (viz můj manžel) a ti nám pak kazí reputaci :-))

Nadi, pěkné, dramatické fotky.

Nevím, zda je to dobrá, či špatná zpráva, ale z mého úhlu pohledu, tedy vzhledem k životu, který jsem prožila, se to dalo čekat.

Ještě, že máme nádherné památky. Čím se budou chlubit novodobé dějiny?

Libuško tak tohle je tak krásně napsané,smutno je mi,slzy tečou....

Marie, nádherná pastva pro oči. Zahrádka u domu, to je jiný kafé než mých pár kytek v paneláku. Tak se alespoň pokochám ve volné přírodě a virtuálně u vašich článků. A taky proběhnu nějaké ty botanické zahrady a arboreta. Děkuji :-)

Moc pěkné. Obsahem i stylem. Poezie všedních dnů. Vaše příspěvky čtu moc ráda.

No vida, tento příběh je pro mne výzvou a nadějí, že při dobré konstalaci hvězd je přede mnou ještě i dvacet let spokojeného života. Paní Anně gratuluji, jste opravdu obdivuhodná, jen tak dál.

Pane Zelenko, Váš hezký článek ve mně evokoval vzpomínky na mé první setkávání s biografem. Babička v Chomutově, kam jsme jezdili na prázdniny, pracovala jako uvaděčka v kině OKO. Občas nás propašovala na nepřístupné filmy, ale abychom nedošli k mravní úhoně, čekala skrytá ve tmě a zezadu nám zakrývala oči při milostných nebo válečných scénách. A já jsem pak měla mezery při zkouškách na FAMU. :-)

Chudák vosa. Nebyla by jednodušší plácačka na mouchy? Když už chcete zabíjet, je to ekologičtější a levnější.