To je moc pěkné, jenže já na pletení potřebuji dobře vidět, takže navrhuji černou hodinku :-)

Den blbec máme občas všichni, taková ranní procházka není nikdy na škodu. Hlavně, když máš kam vyběhnout.

Zlatá éra našeho sportu. Panu Imrichovi i dalším našim oporám díky a vše dobré

Ještě nikdy jsem neměla na sobě takový zde zobrazovaný šátek - naposled si vzpomínám asi v 6. třídě to byl pionýrský a nebo ještě na bramborách (1970 - 1974 na gymplu) jsme si vázali šátky a dávala se na uzel krabička od sirek. Jak byla tehdy ta šílená noc za Silvestra na Nový rok (myslím 1978 rok),tak mě šátek tehdy zachránil od omrzlin. Dala jsem si ho na hlavu,neb jsem tehdy chodila zásadně bez čepice a rukavic, zcela náhodou jsem si uvázala na krk šátek před odchodem na mejdan...... (tehdy pršelo odpoledne a bylo asi 10 st.).

Zdeňku, a co zkusit autobus? ☼

Bašku moc dobře znám. A tak mi u článku chybí fotky, pro vzpomínky.

Modrobílá paráda, to se to potom fotí. Léto jak má být. Žáby jsou obojživelníci, těm stačí vlhko někde v rákosí, asi.

Ať žijí trpaslíci. Vtipné. Jednou jsme koupili 1/2 metrového trpaslíka kolegovi v práci. Nezmohl se na žádný odpor. Kde ale skončil jsme se nedověděli.

Díky za parádně popsaný příběh pamětníka.

Těžký, depresivní, sugestivní a odvážný text. Obdivuji Vás, že jste to dokázal tak napsat.

Tentokrát to byl trochu nervák, ale naštěstí s dobrým koncem.

Kroměřížské zahrady jsou krásné. A všude běhali ochočení králíci. Bylo to moc pěkné.

Je to Tachov? Nádherný článek, zase mám od Vás inspiraci k přemýšlení pane Oldřichu, jako vždy, děkuji Olga.

:-) :-) Nádhera, jak manželství pro všechny dochází svého naplnění i bez Prague prdie...

Knihovnu jsem se v zimě snažila zeštíhlet také. Bylo mi knížek sice líto, ale už nebyly kam dávat. Postupně jsem se snažila knihy přečíst celé nebo aspoň jejich část. Pokud mě nezaujaly ilustracema nebo tak, že bych si je chtěla číst opakovaně, dávala jsem je pryč...něco si vzali kamarádi, něco jsem odnesla do knihobudky. S věkem se prostě mění čtenářský vkus a doma ubývá místo :-) Děkuji za milý článek.

Líbí.

Paní Marie, moc vám děkuji za váš příspěvek do košíku příběhů všech různých lidiček zde na íčku. Jsem po úraze a veškerý čas teď trávím doma na berlích a tak hodně času trávím čtením na tomto portále. Byla jsem přes 2 měsíce v nemocnici a potkala jsem tam mnoho různých lidiček , vesměs s vážnými zdravotními problémy. Taky jsem navázala nová přátelství a zatím si jen telefonujeme. Čeká mě dlouhá rehabilitace, ale už teď se těším, že se i navštívíme. Ráda čtu vaše příběhy, kromě jiného i proto, že jsem městské dítě a vždy mě váš článek o něco obohatí. Díky vám za to.

Pěkná povídka, líbí se mi Váš styl.

Konec dobrý, všechno dobré. Přeji Vám s Amálkou hezké zážitky. :-)

Vaše fotky jsou nádherné!