Krásně napsaný a velice věrohodný článek. Výstižněji to už nelze napsat. Jen by si to měli přečíst dnešní hlavně mladí a přetechnizovaní lidé.

Je stále čemu se učit.A je dobře,když je k vědění člověk stále nakloněn.

Zajímavý rozhovor. je prima Líbo, že se ti podaří se vždy zvednout. Tvoje odpovědi mi připomněli přísloví, které říkala moje máma: "když nenajdeš u vejskala, u stejskala teprv ne.

Také přeju krásné Velikonoce, snad budeme mít štěstí a užijeme sluníčko :-)

Je to tak, jak píšete. Jen teď přemýšlím, jestli moje dcery měly štěstí, nebo smůlu, když se narodily zcela neambiciózním rodičům. Ambicím svých rodičů jsem se vzepřela.

To je skvělé! Mám velkou radost - jako kdyby na člověka přímo dýchala ta doba, kterou dávno odvál čas. Hodnotím plný počet hvězdiček - jen se mi nepodařilo je správně vyznačit a už mi to nejde opravit, tak se omlouvám. Krásný autentický příběh, který přímo vyvěrá z původní staré fotografie.

Stáří jsem se nikdy nebála, neboť jsem se i v mládí cítila stará. Zakrátko mi bude 74 a stará nejsem. Cítím se vítězem, protože moje tělo je můj přítel nejvěrnější ♥

Každé povolání má své úskalí a mezi námi, kontroly nemá nikdo rád.

Zajímavá oslava výročí, Danko. Díky. Viděla jsem natáčení v rozhlase ale bez možnosti focení.

Je to tragické, takhle by opuštění, bezmocní staří lidé neměli končit. Oni nevědí, kam se obrátit a kdo jim pomůže? Když nemají nikoho, nebo rodina nepomůže. Dříve byli i geriatři a myslím, že i jiné vztahy snad úplně ve všem. Dnes je absolutní nedostatek snad všeho, lékařů, odborníků, jsou všelijaké neziskové organizace, ale pro tuto tragédii asi nikdo. Je depresivní jen o tom číst. A světlo na konci tunelu nevidět.

Já jsem váš pravý opak, ale ty recepty vypadají báječně. Určitě z nich zkusím alespoň plněnou cuketu.

Danuško, jaro je tu, jen nechce ještě nastydnout, dnes svěží vzduch a vánek šeptá - květinky vydrží, vláha se vsákne a slunce bude hřát. ♥

Soňo, moc hezká úvaha; místem mého srdce je také můj domov.

Zmíněnou metodu "Ukaž a řekni" nevědomky praktikuji již několik let. Mám komoru mimo byt a v minulosti jsem se často musela vracet zpět do bytu s prázdnou. "Co jsem to vlastně chtěla?" Tu otázku jsem si pokládala v minulosti dost často. Potom jsem někde četla, že pokud nechceme na něco zapomenout, tak je dobré si říkat nahlas, co chcete udělat. Vyzkoušela jsem to ne jednou a funguje to! Tak byste mě mohli zaslechnout, jak na chodbě drmolím "brambory, brambory." Zvykla jsem si na to a povídám si tak i při cestě za nějakou činností v bytě. :-) Článek se mi líbil, děkuji.

Vítej z Francie. Díky za sdílení .Je tam krásně.

Zdeněk Horenský, švihák lázeňský... (Zdeňku, nemyslím to zle, jen tak mě to napadlo k těm lázním ☼)

To je báječný balet, viděla jsem v ND předchozí nastudování a moc jsem si to užila. Mohu doporučit.

Ali, dcera má už druhého psa. Říkám, že ho máme ve střídavé péči. Jak já ti rozumím. :-) :-) :-)

Májové pohlazení vypadá velmi lákavě, ovšem cena za dvě noci už méně. V Doksech je krásně, Alenka nám posílá obrázky z okolí.

Marie, mně se také líbil tvůj vítězný příspěvek a líbí se mi i tento spolu s fotografiemi. Přeji ti zasloužené hezké zážitky na všech dalších cestách.