To je veselé Zdeňku..

Milá Jani, moc děkuji za vaše osobní vyznání a přeji hodně a hodně dalších potřebných sil*. Už moje maminka říkávala, že nejlepší a nejvěrnější pomocník v nesnázích jsou naše ruce a když už pomoct nedokáží, tak jsou to naši nejbližší sousedi. A proto jsou potřebné ty nejlepší sousedské vztahy. Poznala jsem to nejvíce, když se stal manžel ve své nemoci nemohoucím. Byla to právě sousedka, která mi vždy dokázala v případě nutné potřeby nejvíc pomoct. Děti byly hodné, ale zaměstnané a bydleli většinou jinde - ovšem v rámci svých možností mi pomáhali také. Ale pro všechny osamělé seniory a to nejen v tísni je nezištná pomoc tím největším darem, za který musíme být vděčni a neustále moc a moc děkovat*

To zcela určitě.Přečtu si ho ještě jednou hned zítra jak otevřu počítač.Nabije mě energií.Je prima pozitivní.

Velmi zajímavá úvaha.

Milé rozjímání, díky.

Krásný rozhovor na krásné téma. Je nádherné naučit se tvořit rukama a faktem je, že bez zdravého myšlení to nejde. Aniž bych měla povědomí o etiketě nošení klobouku, mám klobouk posazený správně. Nevím to určitě, ale tuším, že můj klobouk je z dílny paní Jolany Kotábové. Díky za prima rozhovor ♥

Tomáši, pěkná sonda do vašich stereotypů naroubovaných na jiné kultuře. :-)

Děkuji za velmi zajímavý článek. Vůbec jsem o těchto lázních nevěděla, Také fotoprocházka je velmi hezká.

Rada, jak dostat fotky z mobilu do počítače: Rychlou a snadnou cestou, jak přesunout fotky z mobilního telefonu do počítače, je použití starého dobrého kabelu. Pomocí datového kabelu poměrně snadno a rychle přemístíte fotky ze složky v telefonu přímo do vybrané složky v počítači. Stačí propojit obě zařízení kabelem, ve složce „Tento počítač“ v počítači najít příslušné zařízení, tedy telefon, a pak už jen najít správnou složku a požadované soubory. Kopírovat přitom můžete fotky i videa, a to jak z telefonu do počítače, tak i obráceně. USB kabel je ten, co používáte k nabíjení telefonu. Jen vytáhnete ten konec, co dáváte do zásuvky a tam je USB konektor, který připojíte do počítače.

Hezký sen, ale asi by se dal trochu rozvést, je zbytečně strohý.

Věrko, opět perfektní článek, jak svou formou, tak i výstižným představením výstavy. Já už si na naši starou nelahozeveskou kuchyni moc nepamatuji, ale byla to tehdejší klasika. Sporák na uhlí, dvoudřez na mytí nádobí, stará kredenc a na polici televize Mánes. Jo, historie! Moc pěkná výstava.

Paní Anno, něco tak krásně pozitivního jsem dlouho nečetla. Není nad to, psát o sobě, s upřímností sobě vlastní. Děkuji za sdílení, něco mi to připomíná :-) :-)

Díky za krásnou podzimní procházku.

Přínosný článek. Diky

Dobrý den, milá paní nejste sobecká, máte svůj život. Cestu si vybral on. Děti se snaží jen péči o tatínka hodit na vás. Nedejte se. Na druhou stranu cítím, že ho možná máte i ráda. Ano. Pokud to přijměte, tak již bude jen váš!! Na to, aby navazoval jiné známosti nemá sílu. Záleží jen na vás, jak se rozhodnete. Nikdo ten krok za vás neudělá. Udělejte to tak, jak to cítíte. Držím palce. Jindra

Jendo, třeba míň číst. Těším se podzimní procházku s vámi. :-)

Dnešní ráno vypadalo děsivě - tma a mlha. Měla jsem přání se vrátit zpět pod deku a snad ani nevystrčit hlavu... Ale báseň je krásná, děkuji.

Pěkně napsáno. Vzpomínám si, že asi před dvaceti lety mi mamka věnovala starý kufr. Uložila jsem ho na komoru a nestarala se o něj. V duchu jsem si říkala, že mi nebude na nic platný. A měla jsem pravdu. Nikdy jsem ho nepoužila. Nedávno jsem mámě řekla, že mám pořád ten kufr. Ona na něj asi zapomněla. Řekla mi jen:" Kde by se tam vzal?"

Aleno, ty nezklameš, zase jsem se pobavila. Když jsem byla malá, měli jsme zahradu, pamatuji se na štrůdláky a panenčata. Nikdy jsem jim nepřišla na chuť.

:-) Dělostřelecká příprava na horentní zvyšování daně z nemovitostí, nebo poukaz na zvrácenou státní politiku bydlení bez přiměřených jistot? :-)