Má naprostou pravdu. Neustálé naříkání nad situací povede akorát k pádu vlády, návratu populistů a dokonání zkázy. Obrat na východ (protože "levný plyn"). Já už jsem Rusy v tanku před svým domem zažila.... a znovu nechci. Pokud se to chvíli nevydrží, tak to dopadne špatně. Možná by si ti ,co si stěžují měli uvědomit, jak je super, že můžou spát v posteli a ne v bunkru s bombami padajícími na jejich domov. A teď mě třeba kamenujte.....

My jsme zrovna v tom dešti jeli nevyspalí okolo zámku z dovolené. Příští rok to snad vyjde. Tvoje hezké fotky nám to vynahradily.

Máte pravdu, i muži jsou smutní a není to ostuda. V životě se může stát cokoli. Vzpomínám na den, kdy u nás zazvonil zvonek. Pošťák podával mému tatínkovi telegram. Bylo na něm: "Vaše matka zemřela, přijeďte si vyzvednout její věci." A já poprvé viděla, jak mu po tváři stékají slzy.

Ano, s obsahem souzním. Zkušenosti mám hodně podobné. Snad se liším jen v tom, že jsem na vnoučata občas přísnější než jejich maminka a občas zařvu nebo se neudržím a jednu jim plácnu. Podle mě to není na škodu a funguje to.

Roztomilý drobeček a veliký chovatelský úspěch. :-)

Něco tak krásného a dojemného jsem už dlouho nečetla. Moc ráda bych si přečetla nějaké pokračování.

Děkuji za zajímavý článek. K

Dobrý den, pěkně jste to napsala. Podstatné je CHTÍT. To, ale chce jeden a jedna z tisíce. Kolik alkoholiků přestalo pít? Kolik kuřáků přestalo kouřit. Kolik lidí přestalo brát drogy? Bolí mě klouby, ale mám obezitu. Za to mohou doktoři? Není to jen můj názor, ale i přednosty kardiologie ve Fakultní nemocnice v Motole. Takže zkracujte si život. Buďte chlapi sami. Nikdo vám nebude nadávat, ale dožijete se v průměru o 8 let méně. Proč? Protože dámy o nás pečují a jim všem děkuji, ale především té své. Jindra

Doplnění : na obr. 33 je kámen. Je rozmazaný a nejde to přečíst. Na tomto místě ( zvaném Zaryje) byl vyzvednut jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo v Praze r. 1868.

Další pro mě velmi zajímavá dokumentace, Něco takového mě moc baví. Dávám stranou ideologii a hodnotu nabízeného, je to zkrátka obrázek své doby. Někdy si z tohoto důvodu kupuji retro časopis Staré dobré časy. Nezajímají mě drby, ale ukázky reálií. Děkuji.

Krásná pointa, už jsem se dlouho tak nezasmála. Díky za každé nedělní ráno s Vaším fejetonem. :-)

Bezva, už se těším :-)

Byli jsme zde a skleněný oltář je opravdu unikát... :-)

Jako vždy moc zajímavé čtení. Skoro jsem se na ta místa “pŕenesla” a užila si to.

Pamatuji si, jak jsme si koupili rádio s gramofonem a na něm jsme si přehrávali ze začátku jen pár desek Hanky Zagorové a Karla Gotta. Její Studánku stříbrnou jsme milovali oba. Pro mne byla křehká až éterická bytost, která nás provázela celým životem. Teď zrovna v jejím dokumentu hrají naši zamilovanou Studánku stříbrnou. Bude nám chybět, čest její památce.

To je smutná zpráva. Po Haně Zagorové naštěstí zůstane mnoho krásných písní. R.I.P.

Podobné vzpomínky mám moc rád. Je to trochu nostalgické vzpomínání. Také jsem dal na íčko tři vzpomínkové články. Můj otec prožil první válku jako dítě. Ale doplatil na ni děda,, který padl na Haliči. Také mám poměrně velký archiv. Vyšla mi i kniha Výprava do ztraceného času. Moc pěkný příběh, Oldřichu!

Marie, to musel být zajímavý zážitek, díky za sdílení.

Barboro, Barboro, proč jsi tak daleko ? Moc by mě to tam bavilo !

Františku,ani se Ti nedivím. Mně by asi z těch hadů kleplo.